Lednové počasí typickou zimu nepřipomíná. Proč tomu tak je a proč je pro něj typický spíše velký vítr?

9. ledna 2024·Životní styl·Barbora Turková

Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)

V druhém lednovém týdnu konečně počasí zase začíná připomínat zimu. Když si ale vzpomeneme na teploty minulý týden, vypadalo to u nás spíše jako na jaře. Proč tomu tak je a proč může být v lednu, jak dvacet stupňů nad nulou tak třicet stupňů pod nulou? Odpovídá meteoroložka Dagmar Honsová a Ondra Kubala.

Leden v posledních letech nepřipomínal moc typické lednové počasí. „Lidé si v posledních letech představí spíše orkány, tedy silné větry. 19. ledna 2007 byl na Sněžce orkán Kiril, ten si vybaví mnoho z nás. Pro leden je to velmi typické, ale zároveň jsou to i dost vysoké teploty. Bylo u nás třeba až 20°C, nejnižší byla -36°C. Průměrná denní teplota let 1961 až 1990 byla -2,8 °C a v letech 1991 až 2020 to je -1,4°C. V posledních letech jsme zažívali ty nejteplejší ledny,” komentuje lednové počasí meteoroložka Dagmar Honsová. Teplé počasí v prvním měsíci v roce tak začíná být bohužel tak trochu normální.

Teploty venku ale už začínají tu “typickou zimu” představovat. A její součástí jsou i rampouchy. „Rampouch je zmrzlá voda. Sněhová pokrývka nejprve musí roztávat, ale pak musí zas zmrznout, aby to šlo dolů. Jeho tvar je daný gravitací, směrem dolů roste desetkrát rychleji, než do šířky.” To, že existují nejrůznější diety, nás asi nepřekvapí. Proto když řekneme, že existuje dieta podle počasí, nikdo z nás se nesmí divit. „Jedna kapitola o počasí hovoří o tzv. refrigeraci, což je množství energie, kterou spotřebováváme a vydáváme na udržení stálé tělesné teploty. Je to dieta pro všechny lenochy,” vysvětluje Kludská s tím, že když je nám zima, naše tělo musí spotřebovávat více energie.

Pozor na pití alkoholu venku v zimě

Výhoda teplejší zimy má ale tu výhodu, že díky ní můžeme sportovat venku. Člověk má ale pocit, že když je zima, potřebuje jíst více kalorická jídla. Tak tomu ale podle meteoroložky není. „K obědu nebo k večeři nám stačí třeba i nějaká polévka, která nás zahřeje a přinese nám vnitřní teplo.” Jakmile jsou venku minusové teploty, neměli bychom venku mít alkohol. „Termoreceptory našeho těla nám nedají dopředu vědět, že je nám zima. Máme pocit, že je pořád teplo a že se nic neděje a pak přijdeme domů a máme podchlazené prsty. Pokud máme hodně promile, může dojít i k podchlazení. Jedno nebo dvě svařená vína nevadí, protože jakmile projde alkohol bodem varu, tak se vypaří,” upozorňuje Honsová.

Životní styl - další články

Doporučujeme