Alkohol je snadno dostupné antidepresivum. Skutečně je to metla lidstva, říká diabetolog Martin Prázný

Hostem Báry Nesvadbové byl v pátečním Press klubu na Frekvenci 1 diabetolog Martin Prázný. Během rozhovoru prozradil například to, jak moc je důležité vyrovnat příjem energie a toho, kolik ji ze sebe vydáme. Ujistil nás, že ve stravování každému vyhovuje něco jiného, přestože má někdo tendenci jiný názor odsuzovat. Také nám prozradil, jak je to s léčbou diabetu, na který se specializuje.

Dnes můžeme mít hostinu každý den, to je problém

Podle vedoucího lékaře diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice hláška “Jste to, co jíte” skutečně platí. Zároveň upozornil hned v úvodu, že to, co během rozhovoru prozradí, se nemusí všem lidem líbit, ale rozhodně to bude k zamyšlení. Když se pak paní moderátorka přiznala, že chvíli před tím snědla housku a bála se, že dostane vynadáno, pan profesor ji vyvedl z omylu. “Houska vás určitě nezabije a klidně i posílí. Náš stravovací košík je založený z velké části na sacharidech. Jsou národy, které sacharidy preferují ještě více než my. Člověk má jíst tolik, kolik ze sebe vydá energie. Záleží, jakou má práci, jak moc se hýbe a sportuje. Měla by existovat rovnováha mezi příjmem kalorií a jejich vydáváním,” říká Prázný, ale dodává, že například nedělní slavnostní kachna s knedlíky k obědu už dnes není jen slavností záležitostí. “Neděle býval den, kdy se odpočívalo, celá rodina se sešla a mělo se zkonzumovat to, co se celý týden šetřilo. Třeba maso celý týden na talíři nebylo. Dnes už můžeme mít hostinu každý den, to je právě ten problém. Náš stravovací košík je velice bohatý, týká se to celého světa. Hodně našich pacientů trpí nadváhou, ale stejně tak i běžná populace má tento problém. V USA se blíží situace, kdy bude 50% obyvatel obézních,” upozorňuje lékař.

Maso do našeho jídelníčku patří, ale vegetariánství nijak neškodí

V současné době je ale vidět, že se celá společnost více zabývá tím, co jí. Jsou mezi námi vegetariáni, vegani, vyznavači keto diety, frutariáni… “Každému vyhovuje něco jiného a každý má pocit, že právě to jejich přesvědčení je to nejsprávnější. Například keto dietu dokáže málokdo držet dlouhodobě a možná to ani není pro tělo dobré. Keto dieta je dobrá, pokud chce někdo zhubnout rychle. Většina lidí, ale pak zase rychle váhu nabere. Vegetariánství je vyjádření určitého životního stylu, trend ochrany přírody bude pokračovat, nezdá se, že by jim život bez masa škodil. Na druhou stranu jsme jako živočišný druh všežravci. Maso do našeho jídelníčku patří. Když ho někdo nemá, svět se nezboří. Musí mít jen všechny potřebné vitamíny,” vysvětluje Martin Prázný.

Potřeba odsuzovat toho, kdo se stravuje jinak, pramení podle něho z potřeby patřit do nějaké tlupy, vyhranit se. Pak si na tom hodně zakládá, a aby se vyhranil dostatečně, odsoudí opačnou skupinu. “Je to jako Sparta a Slávie. Jsou tábory, které jsou nesmiřitelné. Na místě je tolerance a snaha vycházet si vstříc. Dneska v každé restauraci najdete nějaké vegetariánské jídlo. Je to posun a je to dobře,” říká profesor.

Musíme jíst pětkrát denně?

Jak je to s fenoménem, že jíst se má pětkrát denně? “Každému vyhovuje něco jiného. Někdo potřebuje jíst každé dvě hodiny a neztloustne, někdo je zvyklý jíst třikrát denně a je to v pořádku a někdo může jít jen dvě jídla denně a ze zdravotního hlediska to také může být v pořádku. Důležité je vyrovnat příjem s tím, kolik energie ze sebe zase vydáme,” konstatuje Prázný. K alkoholu se vyjádřil tak, že je to skutečně metla lidstva. “Návyk na něj si vytvoříme velice snadno, jelikož je to dostupné antidepresivum, zlepšuje nám náladu, uvolňuje sociální stresy a umožňuje nám lépe coexistivat ve společnosti. Časem nám však může začít narušovat běžné denní činnosti, a to představuje už velký problém,” upozorňuje diabetolog.

Máme se dobře, a to je důvod nárůstu pacientů s cukrovkou

Primárním zaměřením našeho hosta je diabetes. Jak moc je typické nechtít vědět, že člověk právě tímto onemocněním trpí? “Pokud onemocnění odmítáte, bude diabetes těžký, protože si ho člověk komplikuje sám. Přitom se nám rozšiřují možnosti léčby cukrovky. Chytré inzulínové pumpy dokážou už samy pomáhat s dávkováním inzulínu nebo je možné pomoct zvládnout léčbu pomocí farmakoterapie,” říká Martin Prázný a dodává, že diabetes tu je už 2000 let. Nárůst je prý dán tím, že se máme jako populace dobře a roste nám životní úroveň. Jídlo je a bude hojně dostupné. Poznamenává ale, že souběžně s tím narůstá stres a jídlo je jeden z nejjednodušších zdrojů radosti. Saháme po něm častěji, než abychom si radost dopřáli pohybem.

Co se týče dědičnosti diabetu, říká vedoucí lékař diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice Martin Prázný, že podle výzkumů je dědičnost reálná. Prostředí podle něj ovlivní hodně, ale zda budeme moci vzdorovat, záleží jen na nás.

Martin Prázný: Naším problémem je, že stravovací košík je příliš bohatý

Životní styl - další články