Míra Michálek: Pro cyklistu je základ být vidět

13. června 2022·Životní styl·Iva Pavlousková

Míra Michálek, Foto: Frekvence 1

Moderátor Míra Michálek patří mezi nadšené cyklisty. V rozhovoru jsme se ho ptali na jeho cyklistické začátky, co mu nesmí ve výbavě chybět i na co si dát pozor při jízdě na kole. Míru Michálka a jeho kolegyni Lubku Ponížilovou naladíte každý den na Frekvenci 1 od 6 do 10 hodin.

Vnímáte jízdu na kole jako sportovní disciplínu, nebo jako dopravní prostředek, nebo dokonce životní styl?
Pokud vezmete všechny tři zmíněné věci a s citem je ve správném poměru promícháte, tak získáte přesně to, jak já vnímám jízdu na kole. Někdy je pro mě kolo sportovní disciplínou. Není se čemu divit, protože s přibývajícím věkem pro mě začíná být sportovní disciplínou většina pohybů. Jako dopravní prostředek je kolo absolutně geniální záležitost, což mi došlo až ve chvíli, kdy jsem během šesti dnů dojel na kole k moři. Na kole se dá objet celá planeta, jak už mnozí dokázali. A životní styl? Bezesporu! Jednou cyklista, navždy cyklista.

Pamatujete si na své cyklistické začátky?
Ano. Pamatuji si dokonce hned ten úplně první. První jízda a zároveň můj první velký karambol na štěrku v prudké pravotočivé zatáčce pod kopcem v ulici U hřbitova v Radčicích u Liberce. Tenkrát jsem svištěl na kole zvaném “Furtšlap”, což bylo malé dětské kolo, které mělo pevný převod a nemělo brzdy. Tzn. jak jste sundali nohy ze šlapek, neexistovala možnost, jak kolo zastavit. Následoval pláč, hodně krve a drhnutí kartáčkem do těch živých ran, aby pod kůží nezůstal štěrk. Ale myslím, že podobné zážitky má asi každý správný cyklista.

Další velký zlom v mé oblibě k cyklistice bylo terénní kolo BMX 20. Tenkrát to bylo těžce podpultové zboží, u jehož shánění se otec nejspíš hodně zapotil. První horské kolo jsem sehnal hned po revoluci, vážilo asi 25 kilo, ale mělo 18 převodů a dost zásadně mi otevřelo cestu k dálkovým přejezdům. Byl jsem v sedmé třídě a jen za letní prázdniny jsem najezdil 2 tisíce km.

Co vám v cyklo výbavě rozhodně nesmí chybět?
Postupně přidávám bezpečnostní prvky a ubírám na technické podpoře. Čím víc mám za sebou dálkových přejezdů a cizích zemí, tím víc jsem opatrný. Používám hodně reflexních prvků a teď jsem si dokonce pořídil opravdu drahá světýlka, která jsou vidět na velkou dálku i ve dne. Základ je zkrátka být vidět. A co se týče dalších technických věcí, tak toho moc nevozím. Najezdil jsem tisíce kilometrů napříč celou Evropou a nikdy se mi nic nerozbilo. Takže vozím jen náhradní duši a nějaké základní nářadí. Zalepit díru lepící sadou se mi totiž prostě nikdy nepovede. Jo a spojku na řetěz. Bez řetězu to totiž, světe div se, fakt nejede.

Jezdíte raději po silnicích, nebo v přírodě?
Za ty roky v sedle jsem se už několikrát přistihl, že se mi tahle období mění. Jednu sezónu vyhledávám spíše klid lesních pěšin, jindy se celé léto projíždím po asfaltu, a pak si zas užívám technické jízdy v těžším terénu. Ale ideální mix všeho je myslím nejlepší řešení. Každopádně pro delší a náročnější několikadenní přejezdy tzv. na těžko (tedy brašny, stan spacák atd.) vyhledávám určitě asfalt, aby člověk někam stihl dojet. Ne vždy se to ovšem podaří. Občas vás vypečou mapy nebo navigace, kdy to vypadá na pohodovou cestu. Nakonec tlačíte naložené třicetikilové kolo dvě hodiny lesem vyschlým korytem potoka po kamenech a přes popadané stromy. Tak jako já třeba vloni, kdesi v oblasti Lazio na italském venkově. Jako perlička na konci tohoto tlačení byl mimochodem vzteklý pes v lese bez majitele.

Na co si nejvíce dáváte pozor při jízdě na silnici a na co při jízdě v terénu?
Jednoduchá a rychlá odpověď. Na silnici si dávám pozor na to, abych byl hlavně vidět. Jezdím maximálně u kraje a hodně sleduji situaci za mnou. Do křižovatek najíždím vždy pomalu a pokaždé se snažím s řidičem navázat oční kontakt. A co se týče zejména Prahy, tak tam si dávám pozor na to, aby mi někdo ze zaparkovaných aut neotevřel dveře. A při jízdě v terénu? Základ je se nepřeceňovat. Vědět, jak se liší brzdná dráha na různém povrchu a naučit se číst terén přede mnou. A myslím, že jedním z paradoxních důvodů karambolů nepříliš zkušených cyklistů v terénu je pomalá jízda. Rychlejší kola mají totiž tendenci spíš nerovnost jakoby přeletět než se o ni zarazit.

Co říkáte akcím na podporu snížení nehodovosti na silnicích, jako např. Bezpečně na cestě? A zlepšila se podle vás bezpečnost cyklistů v posledních letech?
Jakákoli akce, která podpoří bezpečnost na silnicích, o to více cyklistů, má smysl a měla by být velkou prioritou. Cyklistů totiž v ulicích přibývá a tenhle trend bude pokračovat. Jednak kvůli stále zvyšujícím se nákladům na dopravu, ale také kvůli velkému rozmachu elektrokol, která zásadně rozšířila okruh cyklistů o ty, kteří do té doby nemohli nebo nechtěli na kole jezdit z důvodu fyzické námahy.

Myslím si, že v posledních letech se na bezpečnosti cyklistů na našich silnicích dost zapracovalo, ale v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme na tom pořád hodně špatně. V zahraničí je třeba běžné, že se o široký chodník dělí cyklisté s chodci a vše funguje. U nás se raději cyklo pruh nacpe do míst, kde omezuje řidiče a cyklisté jsou v nekomfortní situaci a často v nebezpečí. A zrovna naše hlavní město má takových kuriozních míst relativně dost.

Ještě jeden dotaz na závěr, kam letos vyrazíte na svoji již pátou prázdninovou cyklojízdu ve dresu Frekvence 1?
Něco už mám v hlavě, ale pořád ještě plány ladíme. Snažím se do vysílání Frekvence 1 přinášet zejména tipy na cyklo cesty, které jsou reálné i pro normálního pracujícího člověka. Mohl bych samozřejmě odjet na tři měsíce a projet celý Vietnam, ale to je pro většinu lidí nereálné uskutečnit. Zatímco třeba loňská týdenní cesta po Belgii inspirovala k dovolené spousty našich posluchačů.

Ale je fakt, že jsem velký milovník Itálie a tu si nikdy neodpustím. Projel jsem už Toskánsko, Apulii, Lazio, Oblast Friuli, Umbria nebo Trentino. Letos chystám další pokračování miniseriálu “Na kole italským venkovem” a pravděpodobně navštívím oblast Piemonte. No a druhá letošní cyklojízda Frekvence 1 zamíří nejspíš do bájné a pohádkové oblasti severního Walesu, který bude, myslím, naprosto ohromující.

 Frekvence  1 je partnerem Bezpečně na cestě. Projekt se zaměřuje na všechny účastníky silničního provozu od malých dětí přes mladé řidiče až po seniory. Realizace projektu je financována z prostředků Fondu zábrany škod, a to podle pravidel uveřejněných na stránkách www.fondzabranyskod.cz.

 

Životní styl - další články

Doporučujeme