Vyhledávání
Strašák jménem globální oteplování. Pomoct může každý z nás, stačí třeba ztlumit jas na svém telefonu
Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)
Březen za kamna vlezem. I tahle pranostika se pojí k třetímu měsíci v roce k březnu. Jakým dalším naši předci věřili? A proč se od roku 1873 slaví mezinárodní meteorologický den? A jak může každý jedinec pomoct k zlepšení klimatu? Odpovídá meteoroložka Dagmar Honsová a moderátor Ondra Kubala.
Astronomické jaro začalo 20. března. S tím se pojí nejen příjemné počasí, stále sílící sluníčko a rozkvetlé květiny, ale i sezóna klíšťat. „Ta začíná až bude výrazně tepleji a také s nárůstem vegetace, ale vzhledem k tomu, že nebyla žádná tuhá zima, tak nám v půdě žádní škůdci nepromrzli. Jejich aktivita tak bude docela vysoká,” varuje meteoroložka Dagmar Honsová.
Březnové pranostiky
A jaké jsou březnové pranostiky? Co třeba tahle? Na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře. „Naši předci se shodovali na tom, že by zemědělské práce měli začít pomalu od tohoto data, tedy od 12. března. Ale myslím, že i oni občas přimhouřili oči podle povětrnostních podmínek a někdy vyjeli o týden později,” vysvětluje meteoroložka. Kolik dní před Josefem teplo, tolik po něm dní zima. „Počasí nás někdy na konci února nebo na začátku března naláká na jaro a na vysoké teploty, aby se k nám zimní charakter počasí mohl vrátit.” Na svatého Bedřicha (1. března) Slunce teplem zadýchá. „Slunečních paprsků si užíváme dostatek a dobrou zprávou je i to, že dny se prodlužují a sluneční paprsky mají už sílu. A na Bedřicha je výška Slunce nad obzorem 25°C, takže je dobré zařadit opalovací krém.”
23. března se slaví světový meteorologický den. Pro mnoho smrtelníků to vlastně nic neznamená a všichni chceme, aby bylo hezké počasí a my se nemuseli vyrovnávat s neustálými změnami. „Slaví se od roku 1953, kdy vstoupila dohoda o Světové meteorologické organizaci a ona každý rok vydává nějaké téma toho dne. Dochází k zamyšlení, co je potřeba do budoucna dělat a co je nutné zlepšit a jak je potřeba komunikovat s uživateli. Letos se také připomíná 151. let výročí vzniku Mezinárodní meteorologické organizace, která vznikla v roce 1873. Poprvé se řeklo, že je potřeba stmelovat data naměřená o počasí a že počasí nezná hranic ani států, ale data se musí vyměňovat a komunikovat. Meteorologie jako taková začala zemědělstvím, mořeplavbou nebo třeba vojenským vedením válek,” popisuje Honsová. Rok 1873 značí, že tu proběhla průmyslová revoluce, čímž jsme si počasí a klima začali upravovat tím, co vypouštíme do vzduchu.
Pomoct může každý z nás
Mnoho lidí si jsou vědomi toho, že je s globální změnou klimatu potřeba něco dělat a mnoho lidí se opravdu snaží se změnou klimatu něco dělat. „Vnímají věci jako jsou extrémní vlny veder, silné bouřky a snaží se s tím něco dělat. Stále častěji slýchávám věty ´Jak já jako jedinec s tím mohu pomoct?´.” A přitom je to podle meteoroložky velmi jednoduché. „Stačí třeba jen upravit jas na svém telefonu. Stačí si ho snížit a už ušetříte energii mobilu a nebudete ho muset tak často dobíjet. Můžeme začít i takovou maličkostí,” doporučuje Honsová.