Skok na navigaci

Úvodní stránka Lidé a show Pořady v rádiu Archiv Pressklubu


Archiv Pressklubu

Zpět na archiv Pressklubu

Kateřina Jacques

15. 6. 2006

Rozhovor Jitky Obzinové s Kateřinou Jacques - nastupující poslankyně do Poslanecké sněmovny /Strana zelených/

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 Kateřina Jacques, zvolená do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, hezké odpoledne.

Děkuji za pozvání.

Cítíte to tak, že jste byla zvolená do sněmovny taky proto, že vás zmlátili policajti?

Rozhodně ne, já jsem uspěla v primárních volbách naší strany, byla jsem na druhém volitelném místě na kandidátce, takže se nedomnívám, že tohle to je relevantní připomínka, byť ji slýchám velmi často a i mě mrzí.

Z téměř ale neznámé kandidátky se stala populární celebrita, jak to nesete?

Já nevím, jestli to vnímám jako celebrita, to, že známá jsem, to registruju, jdu po ulici, lidé se za mnou otáčejí, nebyla jsem na to zvyklá, jsem s tím konfrontována zcela nově a samozřejmě, že je nepříjemné, když je to na základě toho, že jsem někde byla zmlácená, to je nepříjemné, pokud by to bylo spojované s tím, že něco dokážu, něco umím, bylo by to lepší a já doufám, že se to překlopí časem i do této polohy.

A když vás ti lidé zastavují na ulici, tak se vás kromě toho, jak to bylo s těmi policisty, ptají třeba na to, čeho chcete dosáhnout?

No, určitě, já myslím, že od politiků se právem očekává, že budou s veřejností komunikovat, že to je jiná popularita než třeba u umělců, zpěváků, kteří mají právo na to své soukromí, prostě vystoupí a potom je ten život jejich, pokud oni to tak chtějí, u těch politiků je to jinak, my jsme veřejnosti vděční za to, že nás do těch funkcí dostali a samozřejmě s tím i souvisí to, že k nim musíme být otevření, byť to není vždycky příjemné. Já dostávám desítky mailů každý den, na všechny odpovídat je složité a každý, komu neodpovíte, se cítí být uražený, protože má pocit, že to takhle děláte plošně, na té ulici si vyslechne člověk leccos, ale já to beru jako nutnou součást toho, pro co jsem se rozhodla a budu se muset jenom smířit s tím, že když jdeme s dcerou po ulici, lidi se na nás dívají, že jsme z toho obě nervózní, ale asi to chce čas.

Přesto jste ráda, že tresty policistů přišly poměrně rychle?

Já nejsem ráda v té osobní rovině, že někdo byl potrestán, mně jde principielně o to, že možná ten můj případ představuje určitou katarzi, určitý průlom v zavedené praxi, kdy jsou lidé policií nejenom biti, ale mnohdy i ponižováni a dostáváni do nedůstojné role, a to i zákon o české policii dnes zakazuje. Policista musí s občanem jednat tak, aby zachovával jeho důstojnost a mně se zdá, že to není běžnou praxí. Takže já bych chtěla, aby ty případy, kdy policie užívá násilí neodůvodněného nebo se chová v rozporu s tím, aby byla zachována důstojnost občanů, aby byly řešeny podobně razantním způsobem jako ten můj a já si od toho slibuju, že dosáhneme určitých systémových změn, které jsme navrhovali už celá léta, a to klima ve společnosti nebylo takové, aby se to pohnulo. CzechTek k tomu jistě přispěl, to byla první hluboká kauza, která tou společností skutečně otřásla, myslím si, že bylo našlápnuto k tomu vést seriózní debatu, ale bohužel se nepodařilo to, co se podařilo v mém případě a sice skutečné řešení a potrestání viníků a já cítím hluboký smutek z toho, že já jsem jakousi satisfakci mít mohla, ale ti neznámí, kteří se setkávají po celé republice s podobnou situací a také ti lidé na CzechTeku, kteří byli zbiti ještě brutálněji, než třeba to bylo v mém případě, byť i pro mě to bylo teda velmi silné kafe, tak oni se dodneška té satisfakce nedostali a vždycky jsou tam tendence to prezentovat tak, že jsme lidé provokující, že jsme lidé, kteří nectí zákony, kteří si o to nějak koledují, u těch technařů se k tomu ještě přidává takové to stigma těch feťáků, těch lidí druhé kategorie…

Na druhou stranu ale i ti technaři tam na tom CzechTeku byli někteří agresivní.

Policie by měla vždycky reagovat jaksi úměrně té situaci, v případě, že člověk leží na zemi a nebrání se a není ozbrojen, tak je zcela neobhajitelné, aby byl kopán prostě do ledvin, zcela nepřijatelné.

Řekněte, vy sama ale nebojíte se, že se vám někdo z těch potrestaných policistů pomstí?

Já tímto způsobem neuvažuji, protože život je plný rizik a já už celá léta vystupuju jako obhájkyně něčeho, čemu se říká obhájkyně lůzy, já kromě toho, že se věnuji obraně, nebo otázce ochrany lidských práv v tom širokém spektru, to jsou děti, to jsou ženy, to jsou uprchlíci, to jsou vězňové, tak jsou to především Romové, to bylo téma, na kterém já jsem jako odborná referentka na úřadu vlády začínala, Romové jsou ve společnosti obecně neoblíbení, to znamená, že už to mi přineslo velmi minusové body. Byla jsem také zaangažovaná v celé řadě kauz, kdy jsem vystupovala proti příslušníkům extremistických hnutí pravicových…

Ale to jste nebyla tak známá, teď si, představme si situaci, že půjdete zase demonstrovat, třeba proti neonacistům, co se stane, budou se vám policisté vyhýbat, protože poznají vaši tvář, anebo naopak se vám pomstí tak, že vám, dejme tomu, nějakou nenápadnou někde prásknou, co si myslíte, co se stane?

Já si tohle to nepřipouštím, ty první tři dny po tom napadení jsem lehké panice propadala a byla jsem z toho nervózní, protože jsem prožila určitý šok, dostávala jsem anonymní dopisy, ty reakce byly strašné, na druhou stranu média mě obrovsky podržela, to musím říci, že to bylo zcela nečekané pro mě, navzdory tomu, že byla volební kampaň, předvolební boj, tak média vyhodnotila tu situaci tak, že asi stojí za to se na, na mojí stranu postavit, to bylo skvělé a já si prostě nepřipouštím, že by k něčemu takovému dojít mohlo, byť, byť to nevylučuji.

Na druhou stranu jste tedy ráda, že budete mít imunitu?

To s tím nesouvisí, my hodláme, poslanci Strany zelených, se vzdát té imunity, teď zpracováváme ty právní náležitosti toho, protože je obtížné se vzdát něčeho, co zatím ještě nemáme, to znamená, my to nějakým způsobem budeme deklarovat a chtěli bychom zahájit proces, který by vedl ke zrušení imunity v tom rozsahu, v jakém dnes je.

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Kateřina Jacques. Kdo si ale myslíte, vy jste získala velmi mnoho preferenčních hlasů, kdo si myslíte, že vás volil?

Já se domnívám, že v prvé řadě to byli ti, kteří si přejí ženy do politiky. Ta předvolební kampaň měla několik takových hlavních témat a jedno z nich bylo právě ženy do politiky, třeba Fórum padesát procent, což je nezisková organizace, která se právě věnuje otázkám žen ve veřejných funkcích, udělala vlastní kampaň, kde vyzývala veřejnost, aby ženy napříč politickým spektrem…

Takže jen to, že jste žena?

Myslím si, že to je jedna kategorie…

Ano.

…potom patřím do té mladší skupiny kandidátů, možná i ten můj věk a ta představa toho, že jsem někdo nový, kdo ještě nebyl v žádné jiné politické straně, že i to mohlo být určité plus. Potom…

To je to, co od vás ti lidé čekají asi?

Já si myslím, že ano, ta nezatíženost, to, že někdo přichází zcela s čistým štítem a přitom není úplně mladý. Já vypadám zřejmě mladší, než jsem, ale mám za sebou úspěšnou kariéru, mám za sebou úspěšné akademické působení, mám dvě odrostlé děti, takže si myslím, že ta konstelace toho mohla být pro voliče zajímavá, zároveň jsem známá v těch kruzích, kde působím odborně, to jsou neziskové organizace, celá ta šíře ochrany lidských práv, kde já přicházím opravdu do kontaktu s lidmi, i to mohlo hrát určitou roli a část lidí zřejmě svým preferenčním hlasem vyjádřila sympatie k tomu, že jsem se dostavila na protinacistickou demonstraci a ne, že jsem se dostavila pouze toho 1. května, ale že se tak chovám už patnáct let. No, ale zároveň si myslím, že ten incident přispěl k tomu, že jsem některé voliče také ztratila.

Řekněte ale, tisk vás podpořil, to sama uznáváte, ale článků o tom, co chcete dokázat, těch jsem si moc nepřečetla, neumíte to prodat, to, co chcete dokázat, proč, proč jste chtěla jít do sněmovny?

Ta selekce toho, co média potom ven vynesou, je na nich, já prostě nemám možnost to ovlivňovat, několik rozhovorů takových delších, který mapovaly můj osobní život, moje profesní působení, vzniklo, ale pravda je, že většinou právě ty pasáže, které byly spíš odborného charakteru, byly potom v té konečné redakční úpravě vypuštěny a spíše se tam tematizovalo…

Tak řekněte, proč, proč jste kandidovala do Poslanecké sněmovny?

Proč jsem kandidovala do Poslanecké sněmovny? Protože jsem pracovala na úřadu vlády, působila jsem ve státní správě, my nemáme služební zákon, to já považuji za velký nedostatek…

Odtamtud jste odešla tedy…

Odtamtud jsem musela odejít, to je ve střetu zájmů, to znamená, že já jsem hned po svém zvolení druhý den byla odvolána z té funkce, pracovní poměr k úřadu vlády mi zůstává, protože já jsem uvolněna, abych mohla vykonávat veřejnou funkci, to je stejně tak i u ostatních poslanců a já jsem byla součástí toho meziresortního připomínkového řízení, chodila jsem do Poslanecké sněmovny vyřizovat různou agendu a najednou jsem měla pocit, že i já bych byla schopná vykonávat tu práci, kterou vykonávají ti stávající poslanci a že bych to možná dokázala dělat i jinak a vždycky jsem chtěla prosazovat ty myšlenky, s kterými jsme přišli my ve Straně zelených, měla jsem pocit, že ten čas nazrál, že je to taková konstelace, že jsem schopná ustát tu kampaň a že jsem schopná obstát v té práci.

Ale řekněte, co může prosadit klub šesti poslanců?

To je zajímavá otázka a myslím, že si ji nejvíce kladou naši političtí partneři, kteří teďko sice vnímají, že je nás pouze šest a přesto nás nemůžou obejít, to je zajímavá konstelace, já cítím obrovský závazek vůči veřejnosti, vůči Straně zelených, abychom dokázali, že i těch šest mandátů stojí za to, že mají svůj význam a například to naše úsilí o odstranění té bezbřehé imunity, kterou považujeme za nesmyslnou a nevíme, proč by poslanci měli být občané jiné kategorie ve věcech trestněprávních nebo přestupkových, takže třeba to je první krok, který stojí za to udělat.

Říká Kateřina Jacques ze Strany zelených v Press klubu na Frekvenci 1. Už za chvíli bude odpovídat na vaše telefonické dotazy na čísle 257 400 999, anebo esemesky, které můžete posílat na číslo 900 12 10. Paní Kateřino, chystáte se do vlády?

Ta otázka směřuje na Stranu zelených nebo na mě jako na osobu?

Na vás.

Ne, já se rozhodně do vlády nechystám. Já jsem získala poslanecký mandát, chtěla jsem se stát poslankyní, těším se na tu práci a myslím si, že té práce tam bude právě proto, že je nás pouze šest, tolik, že si vůbec neumím představit, že bych to ještě kombinovala s něčím jiným. Pro nás je teď klíčové obsadit zajímavé výbory, takové, které nám umožní naplňovat náš program, vzhledem k tomu, že nemáme nárok v tuto chvíli v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny postavit klub, a to nás velmi, velmi diskriminuje ve veškerých těch jednáních, tak budeme usilovat i o tyto změny a já bych potom chtěla se opravdu angažovat v těch výborech, být aktivní po té věcné stránce a myslím si, že tam mám velký prostor něčeho dosáhnout.

Když se objevily některé ty spekulace o tom, jaká ministerstva by mohli obsadit zelení a jací kandidáti za ně by tedy mohli být na ty, na ta ministerstva, tak jsem tam nenašla žádnou ženu, takže jak to je?

My jsme oficiálně ještě žádná jména vůbec veřejnosti, ani našim politickým partnerům nepředložili, ta debata vůbec nebyla na pořadu dne, v tuto chvíli jednají expertní týmy a zjišťujeme vůbec kompatibilitu jednotlivých programů, hledáme shodu, to naše úsilí je opravdu upřímné, snažíme se o to, výsledek je zatím otevřený, já nevím, jestli se nám podaří tu shodu najít, a to personální obsazení je opravdu poslední věc, která se bude řešit…

Přesto, hraje tam roli nějaká žena?

Ve Straně zelených obecně ženy hrajou velmi významnou roli a myslím si, že nejvýznamnější…

Ale když přijde na lámání chleba, tak budou na ministerstvu muži?

…ve srovnání s jinými stranami…, já tohle to vůbec nedokáži posoudit, v těch našich debatách vnitrostranických ty ženy rozhodně figurují.

Vy jste studovala politologii, studovala jste, jak se dostat z politického patu?

Já si myslím, že to, co se nám teď jeví jako politický pat a zjevně to patem je, je ale situace, která už mockrát se někde odehrála a že zřejmě potřebuje svůj čas, že to je určitá i psychologie těch politických stran, psychologie, která směřuje i k veřejnosti, co všechno voliči vlastně dokážou v tuto chvíli skousnout, já se domnívám, že je férové nepřipustit jako prvoplánovou variantu předčasné volby, protože lidé už si zaslouží klid, my jsme je tím volebním kláním zdecimovali dost.

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Kateřina Jacques. A když se vás zeptám, paní Kateřino, jak si myslíte, že ta situace dopadne, myslíte si, že opravdu sestavíte s ODS a s lidovci vládu?

Nevím, nevím, my vedeme ta jednání a snažíme se upřímně tu vládu postavit, to je náš úkol, a to je jediný možný státotvorný postoj, to jsme nerozhodli my, to rozhodl volební výsledek, ústava, prezident pověřil pana Topolánka, aby vládu sestavil a naším úkolem je se do toho procesu zapojit. Jaký bude výsledek, já nedokážu říci, my tu vládu nepostavíme za každou cenu, pokud se ukáže, že naše priority volebního programu Strany zelených se nemohou v této vládě a v jejím programovém prohlášení uplatnit. To znamená, pokud se nám nepodaří náš zelený otisk jasně zakotvit, tak to pro nás nebude řešením a totéž, si myslím, platí i pro naše politické partnery. Také oni jdou do těch jednání s tím, že musí prosadit zásadní priority ze svých programů a uvidíme, jestli to možné je, nebo není, všichni musí být připraveni dělat kompromisy, jinak vůbec nemá smysl ta jednání začínat a otázka je, ve kterých oblastech a v jakém rozsahu ty kompromisy dělat chceme a můžeme.

Hovoří se o tom, že vy - zelení - ale nejste jednotní a každý máte jiné zájmy, jak to je?

V žádné rodině nejsou lidé jednotní, v žádném fotbalovém klubu nemají všichni rádi stejné filmy, u politických stran je to podobné, tam je nějaké ideové zázemí, nějaká shoda na volebním programu, nějaká shoda na politickém programu, no, a potom co člověk, to názor, otázka je, do jaké míry ta strana dokáže tuhle tu různorodost držet v nějakých rozumných mantinelech a sunout se jedním směrem a ne tahat za dva konce provazu a každý jinam, a to se mi zdá, že se nám daří, byť ta strana je skutečně mladá a bylo velmi obtížné pro našeho předsedu Martina Bursíka, který ji v září převzal ve stavu opravdu žalostném, konsolidovat ji, postavit program, postavit kandidátky a dovést ji do toho parlamentu, to se podařilo…

Ale řekněte…

…my jsme teď měli republikovou radu, kde jasně vyšlo najevo, že ta jednota přetrvává, že ta strana je schopná ty názorové rozdíly překlenout a že má důvěru v to svoje vedení.

Dobře, mluvme ale o vás, představte si situaci, že tedy ta koalice, dejme tomu ODS, lidovci, sestaví vládu a je tam neustále ta situace sto na sto, jste schopná hlasovat za každých okolností s tou koalicí, i když to bude proti vašemu přesvědčení?

To je úplně obecná otázka, protože vždycky poslanec má možnost hlasovat v souladu se svým svědomím, to mu zaručuje ústava…

Já se ptám, jestli, jak, do jaké míry jste si jistá svojí loajalitou vůči straně a stranické politice ve chvíli, kdy, dejme tomu, váš předseda rozhodne, že se bude hlasovat s koalicí, tak zdali jste ochotná ustoupit vy…

Já bych principielně řekla, že jsem maximálně loajální, že to vnímám tak, že já nejsem poslankyní díky tomu, že jsem Kateřina Jacques, ale díky tomu, že mi strana dala důvěru, že mi vytvořila zázemí a že mi pomohla ten mandát získat. Za mnou jsou desítky bezejmenných straníků, kteří přispěli k tomu mému konkrétnímu úspěchu a já jsem samozřejmě tou stranou tímto způsobem vázána a myslím si, že je to tak správně. Na druhou stranu se můžou vyskytnout témata, kterým říkáme témata otázky svědomí, to bylo třeba registrované partnerství například, a to si myslím, že můžou být momenty, kdy je prostě přijatelné, že se někdo rozhodne hlasovat jinak, ale to jsou, řekla bych, zcela výjimečné případy…

Nyní už se například hovoří o tom, že byste vy - zelení - skousli rovnou daň, nebojíte se toho, že se budete muset v čase dívat na drobné a větší ústupky od vaší vlastní filosofie?

My jsme neskousli rovnou daň, ty úvahy jsou o tom, jestli by přímé daně mohly být dostány na jednu sazbu, zároveň by to muselo jít ruku v ruce s podporou sociálně ohrožených skupin, rodin s dětmi a dalších, to znamená, zvýšené odpočty na jedno dítě, ale každopádně my nikdy nerezignujeme na náš požadavek ekologické daňové reformy, a to je pro nás úplně principielní věc.

Už za chvíli vám bude odpovídat na telefonu 257 400 999 v Press klubu na Frekvenci 1 Kateřina Jacques, ale teď máte třicet sekund na cokoliv, co chcete říci bez mé otázky, máte slovo.

Tak já nevím, skoro se mi chce říci, že je mi hrozně líto občanů této země, že museli s námi jako aktéry předvolebního boje zažít tu hrůzu, kterou paní Paroubková označila jako špínu a já se v zásadě nedivím tomu, že ona, ona to takhle pojmenovala, mě to mrzí, mrzí mě, že jsme krajinu zaneřádili billboardy politiků, mrzí mě, že jsme média tímto způsobem /nesrozumitelné/, tak za to bych se snad chtěla omluvit a říci, že to možná stálo za to a že jim děkuji za tu vysokou volební účast.

Tak, to bylo o něco více než třicet sekund budoucí poslankyně Strany zelených a teď jsou na řadě vaše živé telefonáty. Kateřina Jacques, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, odpovídá na vaše dotazy, dobrý večer prvnímu posluchači.

posluchač:
Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, vy jste říkala, že ti občané jsou již určitě zdecimovaní volební kampaní, nemyslíte, že jsou spíš zdecimovaní těmi neustálými kompromisy, který jsou v koaličních vládách?

Tak, můžete odpovědět.

To bych se musela vyjádřit úplně k tomu systému parlamentní demokracie, toho, jakým způsobem se vlády sestavují, my máme značné výhrady k volebnímu zákonu, který diskriminoval některé strany a způsobil například to, že my máme o některé mandáty méně, než které bychom měli mít, kdyby se přepočítávaly ty hlasy skutečně podle toho procentuálního výsledku a takový už je život, že musíme dělat kompromisy, musíme je dělat v manželství, musíme je dělat v pracovních vztazích a politika k tomu patří, záleží na tom, a já už jsem to řekla, v jaké oblasti a v jakém rozsahu jsme připraveni ty kompromisy dělat, pokud někdo se chová nestátotvorně a jenom sedí na svým a říká: "Ne, a ne, a ne," tak mně to nepůsobí, na mě to nepůsobí nijak sympaticky, ani zodpovědně a nemyslím si, že ochota dělat kompromisy je principielně něčím negativním nebo hanebným. Ale přesně, záleží na tom rozsahu a v jakých oblastech a tam já za nás ručím, že my za naše programové priority, na kterých Strana zelených nejenom tady, ale v celé Evropě a v celosvětovém kontextu stojí, že na nich budeme bazírovat.

Posluchač David se ptá esemeskou, jestli by nebyla lepší čistá menšinová vláda ODS a ostatní, aby pracovali ve sněmovně, že by to bylo solidní, nebo ne?

Já si myslím, že i tato varianta je možná, ale jak říkám, postupujeme v nějakém ústavním pořádku, nejdřív je tady pokus sestavit koaliční vládu, jak říkám, za podmínky, že nerezignujeme na naše programové priority, a pokud by se ukázalo, že ty kompromisy jdou příliš daleko, tak je to samozřejmě jedna z možných variant.

Poslechneme si další telefonický dotaz, dobrý večer.

posluchačka:
Dobrý den, tady je posluchačka z Brna, já bych teda chtěla paní politovat, co se jí stalo, ale zároveň bych se jí chtěla zeptat, ona pracuje nějak pro romskou aktivitu, prosím vás pěkně, já bych se vás chtěla zeptat, bydlela jste někdy s nepřizpůsobivým etnikem v jednom domě? Můžete mi na to odpovědět, nebo byla byste ochotná, co my tady vytrpíme?

Já bych nikdy nepřistoupila na formulaci, že Romové jsou nepřizpůsobivým etnikem, a proto se mi už těžko na tuto otázku reaguje v tom malém rozsahu, který mám, takže asi jsem vás neuspokojila, mrzí mě to, ale Romové pro mě nejsou nepřizpůsobivým etnikem a já bych byla velice ráda, kdyby byli vnímáni jako občané stejné kategorie jako my všichni ostatní.

Několik esemesek stejného znění: "Připadáte si jako extremistka?"

Slovo extremismus samo o sobě nemusí být úplně negativní, záleží, jak je to myšleno, v jakém kontextu, myslím si, že asi úplně ani ne.

Tolik Kateřina Jacques, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišla, hezký večer.

Já vám moc děkuju za pozvání, bylo mi ctí, na shledanou.

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Karel Rychlý, ale teď aktuální zprávy.

Doslovné přepisy zpráv poskytuje společnost: NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY,s.r.o.

Reklama



Nahoru



Jak poslouchat Frekvenci 1?

rádiem | on-line | mobilním telefonem | ze záznamu

PAVEL DYDOVIČ
Bláznova ukolébavka
Poslouchej živě


Reklama