Mikroblogy

13. 12. 2011 | Tatiana Vilhelmová

Jak se k vám chovají kluci z kapely Nightwork, ve které zpívá váš přítel Vojtěch Dyk?

"Třeba s Kubou Prachařem a jeho přítelkyní jsme v podstatě taková rodina. Jinak se mi hrozně líbí, jak někde psali, že jsem taková Yoko Ono v té kapela. Tak jsem si koupila tričko s jejím portrétem. Já jsem pořád taková muzikanstá liduška. Ale třeba to ještě rozjedu..."
12. 12. 2011 | Halina Pawlovská

Líbí se vám, jak televize Prima natočila váš sitcom O mé rodině a jiných mrtvolách?

„Bavilo mě to psát. Bylo to zadání od producenta, abychom to napsali s mojí kamarádkou Janou Procházkovou. Docela se ten scénář v televizi Prima i hercům líbil. Nebyl jediný herec, který by to odmítl! Režisér Jarda Fuit měl ale jen šest neděl, aby to natočil! A myslím si, že ten čas se tam velice podepsal. Spousta replik je zabitá, protože tam není ten správný čas. Taky byla sporná otázka smíchů, jestli se mají nasadit… Já si myslí, že tady by pomohly, protože by právě oddělily ty repliky a daly by divákům čas si to uvědomit. Prostě tam vidím samé chyby!“
9. 12. 2011 | Aňa Geislerová

Neobvinil vás někdy někdo, že se chcete na předvánočním charitativním bazaru jen obohatit?

„Zatím se nám to nikdy nestalo a nechci to přivolávat! My to děláme jako jednorázovou akci. Dříve jsme to dělali hodně pankáčsky - hned den poté jsme ty peníze v pytlíčku nebo v krabičce předali. Teď jsme pod dozorem Terezy Maxové a organizace Daruj správně… Ty vybrané částky narůstají a my opravdu nechceme, aby si tohle někdo myslel.“
8. 12. 2011 | František Straka

Čekal jste to, co se kolem vašeho jmenování trenérem Slávie seběhne?

"Ne, nečekal! Jsem ze Sparty sedm let a za tu dobu mě nikdo neoslovil. Nebyl náznak toho, že bych se mohl vrátit domů. Kdybych věděl, co se rozpoutá, tak bych tady dneska možná neseděl. Protože to, co pak následovalo, byl absolutní hyenismus ze všech stran. Já jsem z toho byl totálně znechucenej, sám jsem nevěděl, co mám dělat. Já jsem se ničeho nebál. Jen jedné věci - a to je fyzické násilí! Ne na mě, s tím bych se nějak dokázal vyrovnat, ale bál jsem se o svojí rodinu, když mi pak sáhli na barák... Dovedete si představit, že jsou i takoví lidé, hyeny, kteří mi dokonce přáli to, co se mi stávalo, že je to ještě málo, že ještě přijde daleko větší trest. Já jsem si připadal jako nějaký neznaboh, nějaký kriminálník, který někomu něco udělal, že se mnou takhle všichni jednali... Ta situace se zlepšila, to je pravda. Ale bylo mi jasně řečeno, ze strany fanoušků, že oni nikdy nepřestanou! Takže je to boj, já jsem se do něj pustil a tento boj už nepustím. Já jsem na začátku řekl, že budu měřený výsledkem. A ty výsledky pro mě budou nejdůležitější. Tu fylozofii, co mám, tak budu klukům dál předávat."
7. 12. 2011 | Petr Bende

Vy máte dva syny, chtěl byste ještě holčičku?

"Myslím, že mít v dnešní době tři děti, je už docela drahý koníček. Ale můj kamarád říká: Ty máš druhýho kluka, takže zpěvačka bude až na závěr. Zatím to necháme tak, jak to je! Uvidíme..."
6. 12. 2011 | Marta Jandová

Zažila jste někdy na koncertech v Česku, že lidem nesedí němčina?

"Tak mi zpíváme anglicky, takže jim to je jedno! Já si myslím, že mě lidé mají trochu rádi, takže ta němčina jim nevadí. Ona celkově začíná mít trochu lepší image..."
2. 12. 2011 | Miroslav Donutil

Jakou nejhorší pomluvu jste o sobě kdy slyšel?

"Já si myslím, že největší pomluvy nemá člověk nárok zaslechnout! Protože ty přicházejí bokem a stranou... Takže ty pomluvy, které se ke mně dostanou, jsou slabým odvarem těch největších pomluv. Třeba jsem zaslech, že nevycházím se svými kolegy. Nevím, se kterými to je, asi s těmi, co nehraju! Já mám pocit, že se se všemi kolegy snažím vycházet dobře. To je taková pomluva, která mě mrzí i nemrzí. Ti, kteří ji vysílají do světa, asi vědí proč, a ty kteří ji nevysílají, vědí, proč tamti ji vysílají..."
1. 12. 2011 | Petr Spálený

Je pravda, že jste měl zkolabovat během koncertu v Brně?

"Je to pravda! No, zkolabovat, dostal jsem nějaký neurologický tik do huby, že jsem nekoordinoval pohyb - otevírání, zavírání... Já už jsem v první půli říkal lidem: Pojďme, zabalíme to, mně se huba nehýbe, i jsem blbě artikuloval. Polovina to brala s lítostí a polovina si myslela, že jsem ožralej! Po přestávce jsem přišel ještě na jednu písničku a tam už to nešlo vůbec. Tak jsem říkal: Prosím vás, nezlobte se, nevím, co se děje! Ale tam vedle ve foyer si napište adresy, já vám pošlu zpět peníze za lístky. Pak přinesli ten papír a tam asi 60 lidí z 500 chtělo vrátit vstupné. Tak jsem asi týden posílal poštou peníze za lístky. Teď jak oni se dozvěděli, že jsem byl opravdu nemocný, a ne ožralý, tak mi zase posílali peníze zpátky. Stálo mě to stejně asi 30 tisíc! Někteří si myslí do dneška, že jsem byl ožralej..."
30. 11. 2011 | Věra Špinarová

Vy jste si k 60. narozeninám nadělila koncert v pražské Lucerně. Proč jste tam do teď nikdy nevystupovala?

"Kdejaká celebrita tam zpívala, zatímco já jsem vždy vystupovala v jiných sálech! Nevím, prostě ta velká Lucerna mě tak nějak obcházela. To není tak jednoduché, ten sál je velice frekventovaný. Musíte najít tu skulinku, musíte se dlouho dopředu rozhodnout, že ano - a pak najít sponzory a celé to zorganizovat..."
29. 11. 2011 | Jaroslav Kulhavý

Jaký byl váš nejhorší pád z kola?

"K tomu došlo letos, když jsem narazil do auta, které mi nedalo přednost v nepřehledném místě! Stalo se to při tréninku."