Vyhledávání
Páteční host Pokondrů: Malířka Míla Fürst!
K Pokondrům přišla v pátek na rozhovor malířka a grafička Míla Fürst! Miloš a Roman s ní mluvili třeba o její práci na CD skupiny Coldplay. Záznam si můžete nyní poslechnout.Záznam rozhovoru
Jste pro veřejnost známá díky obalu CD skupiny Coldplay. Kdy jste začala s výtvarnem?
Míla Fürst: Tak to je tak strašně dávno… Asi v 5 letech na nejaké lidové škole umění v Hradci Králové. Pořád jsem kreslila a s bráchou jsme chodili do Lidušky. On se vždycky zapomněl někde v parku, ale já jsem tam docházela poctivě každý týden. Ta láska k tomu umění tam byla už od malinka.
Jak došlo k tomu, že vám Coldplay dali nabídku udělat jim obal na album?
Míla Fürst: No to byla úplná náhoda. Přišlo to v době, kdy jsem to vůbec nečekala. Tou dobou jsem začínala úplně od začátku ve svém malém ateliéru, čekala jsem, jestli galerie něco prodá. Ze začátku to šlo trochu pomaličku. V té době jsem si říkala, že mám také věk na to, abych byla matka, ale můj manžel říkal, jestli jsme ještě neměli počkat, že se mi rozjíždí kariéra a to by pak všechno skončilo. Hrozně jsem chtěla dítě, tak jsem si říkala, že když kariéra skončí, tak ji zase začnu. Mému synovi Leovi bylo 5 měsíců, když zazvonil telefon a volal můj agent s tím, že má velkou novinu, že možná budu dělat přebal alba pro Coldplay. Tak jsem tomu nevěřila, byla to taková surrealistická nabídka, ale bylo to tak. Do dvou měsíců to bylo. Psali jsme si denně o tom albu, pak mě pozvali k nim do nahrávacího studia. To je tajné, nikdo neví, kde to je, těžko byste to našli. Tak jsme šli dovnitř a chovali se ke mně hrozně hezky. Hned přišel Chris Martin, sedli jsme si ke stolu a bylo to takové vřelé hned od začátku.
3 nepříjemné otázky
Stála jste někdy před rozhodnutím dělat něco jiného s tím, že malováním se neuživíte?
Míla Fürst: No jasně, když mě nepřijali na Akademii ani na UMPRUM, tak jsem si říkala, že mi bylo jasně řečeno, že na to nemám. Ale říkala jsem si, že nic jiného neumím! Takže jsem si dala přihlášku na pedagogickou fakultu a říkala jsem si, že budu učit. Já ráda pracuji s mladými lidmi, ráda učím, ale nejradši si tvořím sama. Takže v tu dobu to asi bylo nejhorší.
Dal vám někdo v Anglii sežrat, že jim bere práci někdo z bývalého východního bloku?
Míla Fürst: Práci ne, ale chlapy. Oni říkají, proč ty Češky mají ty nejlepší anglické chlapy. (smích) Mně moje babička vždycky říkala: “Vař mu, nebo ti uteče!”. Tak já mu pořád vařím, on stejně utíká, ale vždycky se vrací. (smích)
Co nemáte ráda na Angličanech?
Míla Fürst: Jsou jiní než Češi. Všechno si drží od těla i jako známka toho, že jsou dobří lidé je to, že nevyjádří city. Myslí si, že tím vás neomezují. Nám Čechům se to jeví jako studenost. Někdy je to problematické, ale někdy je to dobré. Myslím si, že jsou to hodní a vzdělaní lidé. A mám na nich ráda, že si váží umění. Na jednu stranu mají odstup, na druhou stranu jsou otevření a komunikativní a jsou to zajímaví lidé.