Hampl v Pressklubu: Vulgarity se mi nelíbí! Vážnější je ale faktické vystupování prezidenta

8. listopadu 2014·Press klub·Luboš Procházka
Hostem sobotního Pressklubu rádia Frekvence 1 byl senátor Václav Hampl. Mimo jiné kritizoval prezidenta Miloše Zemana. Za vulgarity ale také faktické vystupování v mezinárodních otázkách. Poslechněte si záznam rozhovoru!

Záznam rozhovoru

Odebírat podcasty pořadu Press klub

Jak hodnotíte lehce vulgární výroky Miloše Zemana?

Prof. Hampl: Nevím… Připadá mi, že se mi to prostě u hlavy státu nelíbí. Těžko to jinak komentovat. Z mého pohledu je mnohem vážnější faktické vystupování prezidenta v mezinárodních otázkách, to jsou podstatnější věci než jaká slova přesně volí. Přesto si myslím, že nějaký standard veřejného vystupování, to tady tradičně k hlavě státu patřilo. Tak trochu bych řekl, když ne hlava státu, kdo tedy jiný?

V minulosti jste měl s prezidentem Zemanem řadu drobných čísel. Co z toho vás nejvíc z těch vašich eskapád poznamenalo, co máte nejvíc v hlavě?

Prof. Hampl: Já jsem měl nechtěný spor ohledně akademické autonomie, ohledně toho, jestli skutečně to, kdo je profesorem na vysokých školách, je záležitost odborného posouzení nebo posouzení někoho, komu se nelíbí, jak daný člověk vystupuje veřejně, což mimochodem v kontextu toho rozhovoru, o kterém jsme se bavili, je obzvláště pikantní.

Zvedlo vás ze židle udělování státních vyznamenání?

Prof. Hampl: Tak já jsem bohužel považoval za nezbytné se naopak ze židle nezvednout a nebýt tentokrát účasten. Částečně mě to mrzí vůči panu Wintonovi. Myslím si, že to je mimořádná osobnost a kdybych byl býval byl pozván na tuto záležitost, tak to by pro mě bylo jiné. Ale tam jsem pozván nebyl. Jinak nechci opakovat to, co už bylo zopakováno mnohokrát. Výběr těch oceněných vzbuzuje otazníky, možná i vykřičníky a já sdílím ten názor, a moc se mi to nelíbí. Nechci kritizovat jednotlivé lidi, ale myslím si, že v tom jsou velké rozdíly. Třeba si myslím, že ocenění těch padlých vojáků z Afganistánu, to je věc, která musela nastat a myslím si, že je to zcela správně. Ale jejich postavení do řady s veřejnosti málo známými kulturními postavami, to si myslím, že je opravdu divné. Trošku mi to připadá až na hraně neucty k těm padlým.

Vy jste nějaký čas působil v Americe. Byl jste tam s rodinou na stáži a dostl jste nabídku zůstat v Americe. Co vás tak táhlo do České republiky?

Prof. Hampl: To je otázka, kterou mi mnoho lidí kladlo. I my jsme si ji kladli. Musím říct, že svým způsobem v tom rozhodnutí byla i nějaká emoční část, spíš než racionální. Tehdy jsme si mysleli, že co se pracovní kariéry týče, spíš si škodíme. To nakonec asi nebyla úplně pravda. Život se vyvinul jinak, takže v tom jsme měli rozhodně štěstí. Když bych to měl nakonec po letech rozklíčovat, tak si myslím, že důvody byly rodinné a hlavně: tady jsme doma.

Co vás vedlo k tomu, že jste vědu omezil a šel jste do těch “úřednických vod”? Tedy do rektorování a teď ještě do Senátu?

Prof. Hampl: Jednak musím říct, že rektorování je hodně o úředničině, ale zdaleka ne jenom. Je to docela malá část z toho rektorování. U nás rektor na vysoké škole zodpovídá za úplně všechno. Řekl bych, že u nás to má podobu takového akademického leadershipu. Je to hodně o interakcích s lidmi, mluvíme o tom, na čem dělají a zkusím vycítit, co je potřeba udělat. To, že se to pak musí úřednicky administrovat, to je pravda, ale je tam nějaký personál, který s tím pomáhá. To není úplně jako úředničina v pravém slova smyslu. A co mě k tomu vedlo? Nějak jsem vyhodnotil tu situaci a to, čím bych mohl přispět, a vyšlo mi to tak, že budu kandidovat na rektora.

Co vás táhne do politiky?

Prof. Hampl: Já jsem se do politiky rozhodl jít proto, že si myslím, že mě to rektorování strašně moc naučilo. Trochu jsem to čekal, ale naučilo mě víc než jsem čekal a jiné věci než jsem čekal. Myslím si, že ty zkušenosti jsou k nezaplacení. Bylo by mi vlastně trochu líto nenabídnout je společnosti k využití. Tak jsem je nabídl, společnost si vybrala, že by je chtěla zkusila využít, tak do toho jdu.

Do Senátu jste šel i s tím vědomím, jak obyčejní občané nahlížejí na politiky?

Prof. Hampl: Já myslím, že je to tím, že ten stav politické situace u nás je neradostný. Je to vnímáno jako špinavá profese. Obávám se, že v některých případech dosti právem. Tak to buď můžeme přenechat lidem, kteří takovéto nálepky budou mít právem nebo nezbývá než se do toho pustit a zkusit se za tu dobu nezkazit.

Další epizody pořadu Press klub

Doporučujeme