Páteční host Pokondrů: Eduard Klezla

16. října 2015·Těžkej Pokondr na Frekvenci 1·Luboš Procházka
V pátek přivítali Pokondři dalšího vzácného hosta. Tentokrát zpovídali hudebního pedagoga a hlasového poradce Eduarda Klezlu. Poslechněte si záznam rozhovoru!

Záznam rozhovoru

Jak došlo k vaší spolupráci na muzikálu Romeo a Julie?

Eduard: Je to 4 roky zpátky, co mě oslovil pan producent s tím, že by chtěl dělat v Praze tento muzikál. Měl představu, aby to bylo světově obsazeno, aby to mělo úžasného režiséra, úžasnou choreografii a aby to bylo výjimečné představení. Samozřejmě má první otázka byla: „Jak to chcete dělat?“, protože mnoho producentů tady v Praze je založeno na známých osobnostech. Muzikál Gerarda Presgurvica je muzikál, na který musíte mít opravdu vyškolené zpěvák trochu s představou, jak má vypadat muzikálový zpěv. On řekl, že pokud se do toho dáme, chce to obsadit podle mé představy. U nás po revoluci se zavedl trošku jiný fenomén než v cizině. U nás se chodí na slavná jména. Pro mě slavné jméno neznamená, že v tom oboru je člověk vynikající. Slavné jméno, jak vy víte, můžete říkat kdykoli a kdekoli.

3 nepříjemné otázky

Dokážete říct slavnému člověku, že role v muzikálu není pro něj?

Eduard: Já to řeknu. Muzikál má tzv. hlasové obory: tenor, baryton a bas, v mužských hlasech. Nemůžete dát někomu, kdo je baryton, tenorovou roli. Ten člověk nemá šanci to zazpívat. To neznamená, že je špatný, že je horší. To je jiný hlasový obor. Z basa neuděláte tenora.

Když bylo období, kdy jste nesnášel pop-music. Co pro vás byl největší zahraniční a domácí póvl?

Eduard: Když jsem byl třeba ve čtvrtém ročníku, tak jsem nebyl schopný skousnout Freddieho Mercuryho. Říkal jsem, že to není možné, že ten člověk zpívá příšerně a nedá se to poslouchat. A dnes si říkám, co to bylo za člověka, který to říkal. (smích)

Měl jste někdy případ, že jste se spletl v odhadu člověka a mrzí vás to?

Eduard: Určitě jsem za ten pedagogický život udělal nějaké přehmaty a přešlapy. Neznám člověka, který by je neudělal. Ale za tím, co jsem řekl, si do dnešního dne stojím. Když mě někdo tehdy neoslovoval, neoslovuje mě dodnes. Snad jsem nikomu neřekl, ať to nedělá, že na to nemá. I když jsem byl porotce v soutěžích, snažil jsem se na to dívat objektivně a nenechat se vtáhnout do zákulisních půtek. Mohlo se to stát, ale nejsem si toho vědom. Ten, kdo se mi nelíbil, tak se mi nelíbí dodnes. 

Další epizody pořadu Těžkej Pokondr na Frekvenci 1

Doporučujeme