Vyhledávání
Richard Tesařík u Pokondrů: S bráchou jsme se pořád hádali!
Hostem u Pokondrů byl v úterý zpěvák Richard Tesařík. Promluvil mimo jiné o svém zesnulém bratrovi Vladimírovi. Prozradil, že se velmi často hádali. Uvnitř článku najdete záznam rozhovoru.Záznam rozhovoru
Děláš s Yo Yo Bandem pohodovou muziku, která pro mnohé evokuje havajské košile, sluníčko a reggae náladu. Jak tě bere podzim?
Richard: Podzim mě bere dokud je barevný. Jak je konec listopadu, tak to už mě moc nebere. Tam je taková prodleva než jsou Vánoce a to je takové trochu smutné. Takže jen dokud je listí; pak už je to v pytli.
Dokázal bys v tomhle přelomovém počasí napsat letní hit?
Richard: Tak nevím, jestli bych to dokázal, ale zkusil bych to. Možná ten stesk po tom létě by to vybudil. To je taková ta superkompenzace.
Patříš mezi známé tváře, které podpořily Movember. Kdes o této akci slyšel poprvé?
Richard: No od vás, samozřejmě. Vy jste byli ti věrozvěsti. (smích)
Ty sám dnes už řešíš něco podobného, nějakou prevenci?
Richard: Budu si něco takového muset udělat. Celkové vyšetření i včetně cukru. Subjektivně nic nepociťuju, ale to také může být zrada. Ten proud už nemám takovej, toho tzv. psa, jak se říká. Takže se budu muset nechat vyšetřit.
A když přejdeme k té veselejší věci Movemberu, k tomu symbolu kterým je ten knír, baví tě to nosit?
Richard: Baví mě to, protože teď to jen přejedu tím strojkem, když už je to moc dlouhé. Je to lepší než předtím, když jsem se holil a voněl. Manželce se líbí knír, jako mladý jsem ho nosil, ale jak byl delší, tak jsem si to okusoval, takže proto to zastříhávám.
3 nepříjemné otázky
Politik, se kterým se zásadně neztotožníš?
Richard: Z 99% jsou to levicoví politici a Andrej Babiš. Stát se nedá řídit jako podnik.
V čem ti nejvíc chybí brácha?
Richard: V tom, že se spolu nemůžeme pohádat a v tom, že nenapíše novou písničku, na kterou bych napsal text. Na jeho melodie mi sedělo psát texty. Ale hádali jsme se pořád. On byl mladší, náš táta byl pořád pryč, tak jsem byl jako jeho táta a pořád jsem ho káral. Náš táta byl voják, byl doma málo, takže maminka byla liberálnější, i když také byla voják. Naši se seznámili na frontě a mě udělali ještě za války v tanku. (smích) Takže i já jsem pak na vojně dělal řidiče tanku. Tam nešlo dělat nic jiného.
Kdy jste se v Yo Yo Bandu s klukama naposled zásadně pohádali?
Richard: Člověče, to už je hrozně dávno. Bobík na mě křičel, že jsem něco nedal na stránky, takže “ku*va, kvůli tomu musí do Prahy”, ale to tak je asi všechno. A hádka byla, to je tak 14 let, když jsme začali hrát muzikály. Tak se to některým klukům nelíbilo, i když jsme měli alternace a pořád jsme preferovali Yo Yo Band. Ale nebyla tam tenkrát taková hořkost a kluci to pak pochopili. Jen to chtělo čas, aby to uzrálo.