Vyhledávání
Ruml na Frekvenci 1: Moje přítelkyně je černoška! S rasismem jsme se setkali jen v Africe
Hostem u pánů Pokondrů byl v pondělí zpěvák Ondřej Ruml. Mimo jiné pomluvil o nové desce a také o své kubánské přítelkyni - tanečnici Doris Martinez. Setkal se někdy kvůli vztahu ní s rasismem? Poslechněte si záznam rozhovoru.Záznam rozhovoru
TP: Jaký je rozdíl mezi Ondrou Rumlem v roce 2008, kdy jsi byl druhý v Xfaktoru, a Ondrou Rumlem na konci roku 2014?
Ondřej: Tak asi mě víc bolí záda a jinak jsem se dstal do fáze, že vím, co chci a snažím se to realizovat. Tehdy jsem čerstvě vylezl a bylo toho na mě moc, najednou jsem začal jezdit po Čechách, vystupoval jsem všude možně – od divadel po supermarkety. To hlavní ale bylo, že lidé čekali, že něco budu dělat a já jsem bral ohled na to, že to, co ode mě lidé očekávají, to bych měl dělat. Vlastně jsem úplně zapomněl dělat to, co očekávám od sebe sama.
TP: Co bylo lepší tehdy a teď?
Ondřej: Tehdy ve mně ještě pořád fungovala taková ta bezstarostnost, která plynula i z toho života, který jsme vedli ty dva měsíce v soutěži. To jsme byli na hotelu, to byl trochu discopříběh, jedna velká jízda. Potom člověk vlétne do toho reálného světa a uvědomí si, že nemůže každý den popíjet až do rána.
TP: Máš novinku Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha. Jaký máš ze své novinky pocit?
Ondřej: Mám úplně skvělý pocit. Koupil jsem si Mladou frontu a tam tomu dal Ondřej Bezr 90%, což se mi ještě nikdy nestalo. Takže moc děkuji za tuhle přínosnou, věcnou a výbornou recenzi. Jsem za to šťastný, že to někdo takhle zhodnotil a že ta práce, kterou jsme s Matějem Benkem a Mírou Hloucalem tomu dali od března letošního roku, nepřišla v niveč. Jsem rád, že si toho někdo všiml, že to registruje a že si toho cení.
3 nepříjemné otázky
TP: Vystupuješ rád na firemních večírcích?
Ondřej: Tady se nedá říct, jestli vystupuju rád. Musím říct “ano”, aby mě i dál zvali. Jelikož zpívám jazz a ne takové úplně středoproudé záležitosti, tak nebudu zastírat, že tyhle věci jsou pro mě velkým finančním příjmem. Musím ale zaťukat, že ty akce jsou většinou pěkné a příjemné.
TP: Stalo se ti, že po osobním setkáním s někým slavným, ti ten dotyčný úplně odpadl od chuti?
Ondřej: Mně se stal úplný opak a proto tvrdím, že ten mediální svět je virtuální realita. Spousta lidí na vás působí ze sdělovacích prostředků nějak a pak zjistíte, že jsou třeba úplně jiní a jsou to fajn lidi. To se mi stalo třeba s Vaškem Noidem Bártou. Neznal jsem ho osobně, ale jen z médií a říkal jsem si, že to musí být hrozný blbec. Ve finále jsme se potkali v Divadle Broadway, kde jsme se alternovali na Hamletovi, a je to jeden z nejmilejších lidí, co znám. Velkej profík, skvěle zpívá a je lidský. Mám ho rád. To jsem si pak musel uvědomit, že jsem v těchto věcech byl povrchní a tak už se snažím takhle nesoudit.
TP: Setkal ses někdy u nás s projevy rasismu, vzhledem k tomu, že máš přítelkyni tmavé pleti?
Ondřej: U nás ani ne, ale třeba v Africe, tam na nás pokřikovali. Tam to nějak neberou, že je černoška s bílým klukem, tam jim to vadí. Přítelkyně je z Kuby a tam třeba rasismus vůbec neexistuje. U nás jsem s tím ale také neměl problém.