Vyhledávání
Suchařípa na Frekvenci 1: Přepadli nás na Korsice!
Hostem u Pokondrů byl v úterý herec David Suchařípa. Mimo jiné promluvil o nepříjemném zážitku z léta, kdy ho s rodinou přepadli na dovolené na Korsice. Záznam rozhovoru najdete uvnitř článku!Záznam rozhovoru
Kdy jsi si poprvé nechal narůst něco na obličeji? Vzpomeneš si na to?
David: Vzpomenu. Hned, jak mi to začalo růst, tak nejdřív jsem to holil, to chce zkusit každý kluk, oholit se. Že ke mně patří nějaký porost na tváři, to jsem zjistil hned po vojně.
Ty jsi někdy sám od sebe nosil kníra?
David: Jednou se to povedlo. Není to tak dlouho, asi tři roky zpátky. Moje žena pořádá s jednou uměleckou agenturou v Rožnově pod Radhoštěm Retroples. V divadle jsem si půjčil dlouhou zrzavou paruku a do toho jsem měl svého kníra. Toho jsem měl kolem pusy dolů až na bradu. Takový magor tam přišel na ten ples a ona mě nepoznala! Až po chvíli. Tak to bylo opravdu zajímavé.
Proč jsi se rozhodl podpořit letošní Movember?
David: Myslím si, že není dobré, že ta nemoc řádí. Je úplně jedno kde v člověku se vyskytne, je to prostě špatné. A když se to dá využít a dají získat nějaké prostředky na léčbu a výzkum té nemoci, já ji hrozně nerad vysovuju, nějak mě to prostě nebaví, tak pokud to přispěje k něčemu dobrému, bude to fajn.
Jaký pro tebe byl letošní rok?
David: Pro mě úžasný po všech stránkách. Kdybych to všechno vyprávěl, asi bych spoustu lidí naštval. Řeknu to tedy v kostce. Začal jsem ho třemi týdny na horách v Alpách. Pak se mi povedlo konečně domluvit moje angažmá u JTRT rallye team. Rocksteel mi dal sedačku, tak jsme jeli hodně závodů. Ve velkém rallye, v Mezinárodním mistrovství republiky skončili ve své třídě na 5. místě. Poděkování tedy patří Jaromírovi Tomaštíkovi a Rocksteelu, že nám to dali. V příští sezoně asi budeme pokračovat, doufám, že stejně úspěšně. Spousta krásné práce se na mě nahrnula. V divadle Bez hranic jsme měli premiéru Caliguly. Takže i v mé práci se splnily nějaké cíle. A v osobním životě se daří také. Koupili jsme si obytné auto a byli jsme s ním na Korsice. Tam nás přepadli. (smích) Tak to bylo veselé, museli jsme ujíždět narychlo. Pak nám nějací soudruzi vykradli sklep a ukradli nám tři kola, tak jsem musel shánět nová kola, pojistka špatná, takže také něco nepříjemného se mi stalo. Ale jinak si myslím, že tenhle rok byl velmi příjemný.
3 nepříjemné otázky
Je něco, co jsi si nestačil říct se svým tátou, Leošem Suchařípou, a mrzí tě to?
David: Já myslím, že toho je hodně. My jsme si hodně povídali, hráli jsme spolu divadlo i jsme spolu cestovali na ty zájezdy, takže jsme si toho řekli dost. S tátou ale nebylo jednoduché mluvit, on spíš mlčel. Tak jako mluviti stříbro, mlčeti zlato. Takže někdy z něj vydolovat nějakou informaci bylo složité. Takže určitě bych se ho zeptal na spostu věcí, ale nechtějte vědět, na co konkrétně, protože to si teď nevybavím.
Jaké je tvé nejhorší životní období?
David: Myslím, že to bylo těsně potom, co se se mnou rozešla moje žena. To je dávno, bylo to nepříjemné a dva roky jsem hledal nějaký další smysl. Na pocit to bylo nejhorší období, ale skutečně nejhorší a zbytečný období, to byla vojna.
Údajně jsi řekl, že většina národa je deformovaná komerční produkcí. Jak to vidíš dnes, pokud je to tvoje citace?
David: To mi nezní, že bych to takhle řekl. Možná jsem to řekl v nějaké souvislosti. Komerce je obchod a když je někdo komerčně úspěšný, tak je to bohatý člověk a nedělá asi nic špatného. Komercionalizace umění je trochu špatná, ale zase to má třeba protiváhu v závažnějších tématech. Dnes mám pocit, že lidé se chtějí víc smát a chodit na komedie a asi je to víc baví. Ale úplně si za tím prohlášením nestojím.