Vyhledávání
Čtvrteční host Pokondrů: Tereza Černochová!
Ve čtvrtek přišla na rozhovor k Pokondrům zpěvačka Tereza Černochová! Milošovi a Romanovi se mimo jiné svěřila s nepříjemným zážitkem z jednoho koncertu, na kterém ji jeden z diváků urazil. Poslechněte si záznam!Záznam rozhovoru
Po sedmi letech ti vyšla druhá deska. Máš z ní po té době radost?
Tereza: Ježiš, mám ohromnou radost. Nikdy jsem to s sebou nepřinesla, tak teď jsem zde a je tady i nosič, uvnitř je i CD a jmenuje se Škrábnutí. Je tam vyškrábnuto devět písní a všechny jsou v češtině. Vyšlo to nedávno a pak asi všechny pozvu na koncerty.
Co se v tvém životě všechno událo od tvé první sólové desky do té druhé?
Tereza: Začíná to bohužel odchodem mého milovaného otce, kterému je věnována spousta písní, i tato celá deska. Pak když to vezmu přes spousty dobrých hudebních zkušeností a kapel i přes špatné vztahy, tak to šlo až k deziluzi a opuštění hudby na pár měsíců se slovy: „Vlezte mi všichni na záda“. Pak po krásném koncertu pro mého tátu bych to vzala i přes těhotenství, narození dcery, dotočení desky až k vydání desky. Taková zajímavé sedmiletka to byla.
3 nepříjemné otázky
Bylo období, kdy sis říkala, že už žádné druhé album nebude?
Tereza: To nikdy.
Jakou nejhorší zkušenost na sólové dráze jsi získala po odchodu z Black Milk?
Tereza: Já si myslím, že nejhorší zkušenost je, když máš na jevišti špatný zvuk, že prakticky máš pocit, že tam stojíš jako nahý. Ti lidé se vůbec nebaví, je jich tam pět a půl a ty odcházíš z jeviště s takovou depkou, že už nikdy v životě nebudeš hrát. A ještě je jedna zkušenost, která mě zabila, když jsem zpívala na half playback, což už teď nedělám. Bylo to na nějaké firemní akci kdesi v Karlíně. Zpívala sem asi pět písniček a když jsem dokončila čtvrtou, tak jsem řekla, že se pomalu rozloučím a ze sálu se ozvalo: „No konečně!“. Jen jsem tu píseň dozpívala, tak jsem utíkala domů schovat se pod peřinu a říkala jsem si, že tohle už nikdy dělat nebudu.
Kdysi jsi nám říkala, že se budeš věnovat tomu, co jsi vystudovala. Kdy ti došlo, že to bez muziky nepůjde? Byla to zkušenost z Německa? Brzké vstávání na statku a tak dále?
Tereza: Co si myslíš, že dělá matka? Matka také brzy vstává, třeba dnes v šest. A tam jsem se starala o zvířata. Já si ale myslím, že moje podstata je o někoho se starat. A těším se, že si ten statek zase někdy dám. Mou důležitou součástí je to, že potřebuju mít i přírodu a i jiné věci než jen tady s vámi vysedávat.