Předvolební kampani bych se nezaprodal, říká Wabi Daněk

22. října 2014·Těžkej Pokondr na Frekvenci 1·Luboš Procházka
Hostem pánů Pokondrů byl na rádiu Frekvence 1 zpěvák Wabi Daněk. Jeho největší hit je Rosa na kolejích a ještě stále ho neštve. Jak se bude jmenovat jeho další album? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Záznam rozhovoru

Vzpomněl byste si, kdy jste poprvé držel v ruce kytaru?

Že bych si to pamatoval přesně na den, to ne, ale zhruba ve 3 ve 4 letech, když už mi nepřipadala moc velká. Táta byl kytarista a pravda je, že jeho mařenku jsme museli obcházet velkým obloukem, ale vždycky tam byly nějaké dvě nebo tři španěly k volnému použití, takže jsme to s bráchou měli nejdřív jako napodobeniny samopalu, z toho se dobře střílelo. Postupem času jsme se zamilovali do zvuku…

Máte alespoň přibližně spočítáno kolik písniček jste napsal?

Já už jsem na světě hodně dlouho a když to propočtu, tak to vychází na čtyři za rok. Čtyřikrát téměř sedmdesát je 280. Takže asi 280.

Co je váš největší hit.

Tak to je otázka. Co si budeme povídat, je to samozřejmě Rosa na kolejích. Současně s tím by ale měla následovat otázka, jestli už mě neštve. Neštve.

Stalo se někdy, že jste Rosu na kolejích na některém koncertě nebo vystoupení nezahrál?

Ano, jednou. A od té doby to raději dělám. Já musím dát Rosu, Nevadí a Listopad, ale už jsem se s tím smířil. Ale něco vám povím. Já jsem si to tak matematicky trochu projel. Rosa vznikla v roce 1973 a já jsem ji od té doby na koncertech hrál 5 000 x. Když vezmu ty vedlejší věci, tak zhruba ještě jednou tolik, takže 10 000 x. Má to dvě minuty a dvacet vteřin. Takže jsem si spočítal, že jsem strávil asi šestnáct celých dní jen s Rosou. Šestnáct dní v jednom kuse jsem hrál Rosu na kolejích (smích).

Právě vám vychází nové album Příběhy písní. Jak byste ho představil?

Pro ty, kteří mají první album s Ďáblovým stádem, tak je to podobná sestava, je to točené podobným způsobem, to znamená postaru. Celá kapela najednou, celá píseň do jednoho pásu, pětkrát za sebou, aby bylo z čeho vybírat. Točilo se to v hospodě v posázaví a pro mě to bylo velmi osvěžující. Já tomu říkám luxusní čundr s omlazovací kůrou, ještě navíc placený. My jsme tam v podstatě necelý týden žili, točili jsme v hospodě u Oty Kmínka a bydleli jsme u něj v penzionu. Byla to obrovská zábava a já si myslím, že to od prvního poslechu je na té desce je to znát.

Napsal jste toho hodně. Zapomněl jste někdy vlastní text?

Mnohokrát! Na druhou stranu je to výborný adrenalin. Bungee jumping je proti tomu zábava pro děti. Herci, muzikanti i zpěváci to znají, a vědí, že to musí přijít a děsí se toho už dopředu. Ale já jsem na tom place už dlouho, a já to vždycky nějak okecám a lidi mi to většinou prominou. Ale vím, že při minulém křtu to bylo docela povedené. My jsme tam dělali písničku, takový recitativ A slunce pálí jen, a já jsem věděl při druhé sloce, že tu třetí nedám. Tam je šestnáctitaktová mezihra. Tak prvních 8 taktů jsem přemýšlel, jak to tam vlastně je a dalších 8 taktů jsem vymýšlel nový text. Takže tam nakonec zaznělo „já vážně už jsem zapomněl, co tam mám vlastně dát.“ (smích)

Pijete při vystoupeních alkohol?

Nejen při vystoupeních, ale už skoro pět let nepiji vůbec. Ale byly časy, kdy jsem si dával. Měl jsem vypočítané, protože jsem jezdil vozem, že během vystoupení vydýchám jednoho panáka a jedno velké pivo. Toho panáka jsem si dával spíš na úvolnění, ale zjistil jsem, že už to k životu nepotřebuji, takže už nepiji, a nejen na vystoupeních.

Co je důvodem, když odmítnete někde vystoupit?

Tak těch důvodů je několik. Hlavně, když se s tím pořadatelem neztotožňuji, když se mi nelíbí to místo nebo rámec pořadu. Buďme zcela konkrétní: zásadně nehraji na předvolebních akcích.

 

Další epizody pořadu Těžkej Pokondr na Frekvenci 1

Doporučujeme