Vyhledávání
bernard
A právě tahle vlastnost je mu samotnému nepříjemná. Poslechněte si ho už zítra u Pokondrů v 9:00.
Jak na rozhodnutí rozjet podnikání v pivovarnictví a vůbec na to, že jste vyhráli tuhle dražbu, reagovala vaše rodina?
Já si pamatuju především jak na to reagoval můj společník Pepa Vávra, kterého jsem se během dražby zeptal, když jsem viděl jak ta cena letí kamsi do oblak, jestli toho piva uvaří víc než máme v propočtu. A on se na mě podíval a říká: když to prodáš tak uvařím. No a vy se ptáte na rodinu. Tak když jsm přijel zpátky domů, tak jsem říkal manželce, že jsme vydražili pivovar a to bylo asi všechno.
Nejhorší vlastnost Standy Bernarda?
Já tomu říkám, že jsem samonasírací. Ta vlastnost je mi samotnému nepříjemná, protože když mě něco naštve, tak mě to drží a já se vnitřně toho snažím co nejrychleji zbavit. Je to nízká emoce, nízká energie. To, že člověk si to uvědomuje a nejde mu to, tak to mi vadí. Takže učím se to, neustále se to učím pouštět to pryč. Třeba některý den to nepřijde vůbec, ale většinou je to ze vztahů. To asi znáte, to známe všichni…
Kolik zaměstnanců jste za ta léta v pivovaru musel vyhodit?
Pár jich určitě bylo. Upřímně úplně nejhorší pocity jsem prožíval u prvního. Do té doby to nebylo zvykem, za socialismu se nepropouštělo. Ten pocit byl v člověku hluboce zakořeněný a já jsem bojoval s tím, že tomu člověku svým způsobem ublížím, ale to je nesmysl. Je potřeba se na to dívat tak, jestli jeden člověk nedělá práci dobře, z jakéhokoli důvodu tak de facto poškozuje zbytek těch lidí. Takže člověk vlastně váží mezi tím, jestli jeden člověk, který se na svém místě necítí dobře, není tam doma, a velmi často tím, že ho propustíte, tak to není nic příjemného, ale velmi často mu uvolníte jeho energii a on se najde někde jinde. Takže párkrát se to skutečně stalo a někdy to bylo velmi rychle, ale upřímně řečeno za těch 23 roků to zase tolik lidí nebylo.