Vyhledávání
Zavřít
Petr Vágner míří s Laskonkou do divočiny: 300 kilometrů přes Grónsko s českou vlajkou v batohu
Petr Vágner, Silvie Vlčková (Foto: Archiv Petr Vágner)
Moderátor Petr Vágner se se svou snoubenkou Silvií, známou pod přezdívkou Laskonka, chystá na další extrémní dobrodružství. Po loňském přechodu Pyrenejí si dvojice naplánovala výpravu do nehostinného Grónska. Cílem není jen fyzická výzva, ale také unikátní zážitek, který otestuje jejich odhodlání, trpělivost i vztah.
Petr s partnerkou mají za sebou Himaláje i Pyreneje, ale výzva, kterou si pro letošní léto připravili, je zcela jiného kalibru. Vydávají se do Grónska – na místo, kterému z 80 % vládne led a divoká příroda. A i když bude léto, čeká je 300 kilometrů chůze, tundra, močály, komáři, noční mrazy a nulová možnost doplnění zásob. „Chtěli jsme zažít něco víc než jen závod z bodu A do bodu B. Zvažovali jsme Špicberky nebo Island, ale nakonec nás nejvíc lákalo právě Grónsko. Je to divoké, syrové a krásně odtržené od všeho,“ vysvětluje Vágner.
Výprava začne 24. července, kdy dvojice odletí směr Grónsko, a potrvá přibližně 12 dní. V plánu je přejít trasu až na ledovec, ze kterého se musí opět vlastními silami dostat zpět do civilizace. „Počítáme se vším – deštěm, zimou, blátem, komáry, horami. I když ostatní média psala něco o mínus třiceti, my očekáváme v noci kolem -5 až -7 °C,“ uvádí Petr s úsměvem.
Speciální výbavu si vybírali pečlivě. Jejich původní stan, který v Pyrenejích okusil nejen tamní podmínky, ale také útok krav, je bohužel již minulostí. Tehdy si naštěstí dokázali sehnat nový stan, jenž poslouží i na cestě do Grónska. Nově vsadili na kvalitnější spacáky, nepromokavou spodní vrstvu a tentokrát i pořádnou obuv. „Loni jsme šli v podstatě v teniskách, ale do Grónska jsme si už vybrali boty, které zvládnou mokro a dlouhé zatížení. Počítáme s tím, že půjdeme skrz močály, vřesoviště a za deště,“ řekl oblíbený moderátor.
Petr přípravy na Grónsko nepodceňuje a denně trénuje. (Foto: Archiv Petr Vágner)
Na extrémní podmínky se připravují v Česku – běhají v kopcích, se zátěžovými vestami a s pneumatikami na zádech. „Nejde o rychlost, ale o výdrž. Tohle nebude běh, ale plynulý, dlouhý pochod s plnou výbavou,“ říká Vágner a dodává, že výcvik stavěli hlavně na zkušenostech z předchozích expedic. Co se týče bezpečnosti, právě počasí je největší hrozbou. „Můžeš mít super výbavu, ale jakmile přijde bouře nebo vítr, jsi odkázaný na stan a vlastní rozvahu. Žádný plán B neexistuje – jen schopnost improvizovat,“ přiznává otevřeně.
Moderátor dále prozradil zajímavost, že v létě v Grónsku panuje polární den, což znamená, že slunce prakticky nezapadá – a je světlo i v noci. Přesto je potřeba dávat pozor na cestu. „Člověk nechce riskovat, že zapadne nebo si něco udělá s nohou, třeba kotník. Uvidíme podle podmínek,“ dodal Vágner s respektem k arktickému terénu. Ačkoli oba partneři mají s divočinou zkušenosti, Grónsko je jiný level. „Je to opravdu divočina. Nechci strašit, ale třeba ledního medvěda by tam člověk potkat opravdu nechtěl – ten cítí potravu až na třicet kilometrů,“ říká. „Výzbroj? Maximálně nůž na namazání rohlíku,” zavtipkoval moderátor. „Obavy tam jsou, a podle mě zcela oprávněně. Do takového extrémního prostředí nejdeš s myšlenkou jupí, ale s pokorou,“ uzavírá.
Jedním z největších strašáků je zásobování. „Tam nic nedokoupíš. Všechno neseme na zádech. Pokud dojde jídlo, bude to průšvih. Ale počítáme a vážíme přesně na den. Snad nám nic neprovlhne nebo nezplesniví.“ I proto zvažují satelitní tracker pro případ, že by se stalo něco vážného. „Možná nás budou moci naši blízcí sledovat aspoň virtuálně. V horším případě to může zachránit život.“
Na otázku, co si zabalí jako připomínku domova, má Petr jasno. „Stejně jako v Himalájích a Pyrenejích s sebou vezeme českou vlajku. Je to náš symbol, jsme s Laskonkou patrioti,“ říká. Věří, že pokud vše dobře dopadne, rozvine ji i na grónském ledovci. A pak dodal s úsměvem: „Jinak největší symbol domova si beru taky – Laskonku. Bez ní bych na tu cestu nešel.“