Vyhledávání
Petr Janda (Olympic): Bratislavskou lyru jsme vyhráli s překvapivou písní. Nakonec z ní vznikl duet s Petrem Kolářem
Petr Kolář a Olympic – foto Justian roduction
Legendární muzikant Petr Janda v rozhovoru pro pořad Konečně pátek Ondru Kubalovi prozradil, proč i po více než šesti dekádách na scéně stále rád koncertuje, kde se skupině Olympic hraje nejlépe a jak vznikla nová verze písně Co je vůbec v nás s Petrem Kolářem. Zavzpomínal také na překvapivé vítězství na Bratislavské lyře, které přišlo až s písní, od níž to tehdy čekal málokdo.
Jak často s Olympicem koncertujete? Jste na tom jako za mlada?
Hrajeme hodně, kolem dvanácti koncertů měsíčně. A já jsem spokojený. Mám na to takovou vlastní příručku – říkám si, že je to naprosto správně, protože právě proto jsem se učil hrát na kytaru: abych si zahrál a předvedl to lidem. Některé kapely hrají třeba jednou za rok, to by mi nevyhovovalo. Mně vyhovuje pravidelné hraní. Prostě mě to baví a těším se na to už od rána.
Petr Janda a Jan Smigmátor: Písnička Starší kluk a mladý pán je o souznění
Přečíst článek →Kde se hraje Olympicu nejlépe? Jsou to letní amfiteátry, nebo máte raději střechu nad hlavou?
Já mám rád amfiteátry. Víte proč? Protože tam se zvuk nezdržuje, uteče pryč a nevrací se v podobě nepříjemných ozvěn. Člověk pak nemá pocit, že hraje špatně. V amfiteátru je všechno průzračnější, jasnější. Ten zvuk uteče a už se nevrátí.
A taky tam na vás asi fanoušci víc paří než někde v zimě pod střechou.
V létě většinou začínáme kolem osmé večer, takže je ještě světlo. A já jsem rád, když na fanoušky vidím. Strašně rád se dívám na jejich rozzářené obličeje, nebo i na ty pochmurné. Když je někdo zamračený, usmívám se na něj tak dlouho, až se začne smát taky. Tak si s nimi celý večer pohrávám a je to ohromná zábava.
2Alice Bendová ukázala realitu života s pěti psy: Chlupy v jídle, blechy i návštěvy veteriny3 850 čtenářů dnes
3Dara Rolins krátce po svatbě prožívala těžké loučení. Dcera Lola se odstěhovala do Madridu1 700 čtenářů dnes
4Týdenní horoskop: Komu se ozve někdo z minulosti a kdo dostane šanci vydělat víc?
My máme teď v playlistu připravenou písničku, kterou jste znovu natočili s Petrem Kolářem. Je to skladba Co je vůbec v nás. Jestli si dobře vzpomínám, napsali jste ji někdy v polovině osmdesátých let s Pavlem Vrbou. Proč jste ji teď natočili znovu?
To je strašně jednoduché. Loni jsme hráli vánoční koncert a chtěli jsme mít Petra Koláře jako hosta. Přemýšlel jsem, jakou písničku bych mu nabídl, a napadla mě právě tahle. Přesně splňovala parametry, které by se Petrovi mohly líbit. Oslovil jsem ho, pustil jsem mu ji a jemu se líbila. Řekl: „OK, jdu do toho.“ Když jsme ji pak začali zkoušet, někdo navrhl, ať tam s ním zkusím druhý hlas. A tak z toho nakonec vznikl duet.
A ten jste vydali i jako singl. Znamená to, že to byla náhoda? Nečekali jste, že to dopadne tak dobře?
Ne, vůbec. Měla to být jen nová verze písničky z roku 1985. Mimochodem, tahle skladba vyhrála Bratislavskou lyru. Byli jsme tam jedenáctkrát a až napojedenácté jsme konečně vyhráli. Přitom jsme tam měli písničky jako Osmý den, Jasná zpráva, Krásná neznámá nebo Slzy tvý mámy. Všechny v té soutěži zazněly, ale nikdy neuspěly. Až Co je vůbec v nás.
