28. listopad ve znamení filmové revoluce. Vznikají Barrandovské ateliéry

28. listopadu 2022·Koktejl·Lenka Skrzeczkova

Ilustrační foto. (Foto: Profimedia)

Pro Československo 28. listopad 1931 znamenal začátek filmové revoluce. Zahájila se totiž stavba moderního filmového studia Barrandov. Místo poté přitahovalo filmaře z celého světa a za téměř 80 let svého fungování studio vyprodukuje přes 2 500 českých a zahraničních filmů. Informoval o tom podcast Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Na nápad vzniku filmových studií a přilehlé čtvrti přicházejí bratři Miloš a Václav Havlovi, strýc a otec bývalého prezidenta České republiky. Zakladatelem myšlenky je Václav, který se inspiroval při návštěvě Kalifornie a její bohaté čtvrti. Zde si začal v roce 1924 vytvářet vizi Barrandova.

Proč Barrandov?

Název vychází z bronzové desky umístěné ve skále náhorní planiny nad Prahou. Ta turistům připomíná francouzského vědce Joachima Barrande, kterého proslavily nálezy geologických útvarů a zkamenělin ve Středních Čechách. Vyvýšené místo se během dvou let mění k nepoznání. Stává se domovem zahradní restaurace, vilové čtvrti, domovem filmových hvězd, podnikatelů a hlavně nejmodernějších ateliérů pro tvorbu audiovizuálních snímků v Evropě.

Plány vypracoval architekt a režisér Max Urban. Bratři Havlovi se díky toho stali mecenáši českého filmu. První film se točil už 14 měsíců po zahájení výstavby. 25. ledna 1933 dochází k prvnímu natáčecímu dni detektivní rošády Vražda v ostrovní ulici. Ve 30. letech se vytvářelo velké množství snímků řadící se do zlatého fondu české kinematografie.

S okupací sláva končí

Zlatá éra skončila s nacistickou okupací v roce 1939. Němci tehdy konfiskovali ateliéry, které pro ně byly vítanou kořistí. Vznikaly tu pak snímky s nacionalistickou tématikou. Během Pražského povstání v květnu 1945 bylo poškozeno několik dřevěných budov. Výroba filmu ale i tak neskončila. Jen se po skončení války nevrátila do rukou původních vlastníků a došlo ke znárodnění. Zakladatel Miloš Havel se usadil v Mnichově a nikdy se do Československa nevrátil.

Za dob komunismu vznikají v ateliérech propagandistické filmy, ale i skvosty české kinematografie jako Ostře sledované vlaky, Hoří má panenko. Po sametové revoluci byla filmová studia privatizována. Stát přestal poskytovat podporu a hrozilo, že se Barrandov zavře. Nakonec tuto dobu ustál. Dodnes se ve studiích točí, ale už nenesou takovou slávu jako ve 30. letech minulého století.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.


Koktejl - další články

Doporučujeme