Vyhledávání
Zavřít
6. července si připomínáme upálení mistra Jana Husa. Za svým učením stál do poslední chvíle
Jan Hus. (Foto: Profimedia)
Jako každý rok si 6. července připomínáme upálení mistra Jana Husa v roce 1415, tento den je i státním svátkem České republiky. Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel a vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Byl jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl Kinga, Kalvína a Zwingliho.
Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409-1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Ta ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej.
Hus byl v Čechách v bezpečí, ale poté, co byl císařem Zikmundem vyzván, aby se omluvil za kacířství před církevním koncilem, odjel do německé Kostnice a jeho osud měli v rukou jeho odpůrci. Koncil svolal Jan XXIII. po naléhání krále Zikmunda do Kostnice na 1. listopad 1414. Měl ukončit církevní rozkol reformovat církev a odstranit kacířství. Proces s Husem byl tedy jen jednou z více položek koncilu.
Hus v Kostnici podléhal církevnímu právu. Podle tohoto práva byl však za své názory předem odsouzen a byl proto hned zatčen. Byl si vědom, že může skončit na hranici, pokud odmítne omluvu. Církev jej navíc vinila i z názoru, které nikdy nekázal. Hus byl dlouho vězněn a byl na něj vyvíjen fyzický i psychický nátlak. Při veřejném slyšení před Kostnickým tribunálem mu ale nebylo umožněno své myšlenky obhájit, pouze je mohl odvolat a omluvit se. Hus vyzíval, aby jeho názory byly tedy vyvráceny a v případě, že toto uzná za pravdivé, své učení odvolá. Sám Zikmund, který nejprve Husa chránil, nyní spíše vyzýval k jeho likvidaci, jelikož se obával Husova případného návratu do Čech a rozšíření jeho myšlenek.
Hus neustoupil ze svých názorů a byl 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Husův popel byl vysypán do Rýna, aby jeho věrným z něj nic nezůstalo.
Paradoxně Husova smrt kazatelovo učení ještě více popularizovala a vyvolala v českých zemích lidové bouře. Po Husovi byl 30. května 1416 odsouzen a upálen také další český kazatel Jeroným Pražský. Shořel na hranici na stejném místě jako on.
Husovy myšlenky a dramatické okolnosti soudu a jeho smrti zapálily plamen husitského hnutí a započali českou reformaci a úsilí o proměnu katolické církve. Hus byl po smrti uctíván jako mučedník. Symbolem husitského hnutí se stal kalich, který symbolizoval jeden z požadavků, kterým bylo přijímání pod obojí, coby výraz rovnosti duchovních a prostého lidu.
Datum jeho upálení se stalo památným dnem v roce 1925. V roce 1990 potom českým státním svátkem. Jako mučedníka uznává Jana Husa česká starokatolická církev a pravoslavná církev. Pro Církev československou husitskou je výročí jeho smrti prakticky největším svátkem.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.