Jsme posedlí sériovými vrahy. Čím zvrácenější, tím větší má jejich příběh úspěch

10. října 2022·Koktejl·Redakce

Jeffrey Dahmer, seriál. (Foto: Shutterstock)

Příběhy těch nejhorších sériových vrahů vzbuzovaly vždycky velký zájem. Většinu lidí fascinuje jejich nemorálnost a zvrácenost a možná právě proto, že normálního člověka takové myšlení nikdy nepotká. Není tedy divu, že se s krimi seriály založených na skutečných vrazích, roztrhl pytel. Nyní Netflixu vládne jeden z nejodpornějších sériových zabijáků - kanibal a nekrofil Jeffrey Dahmer. Analýzu přináší Refresher.cz.

Když jsme byli děti, už tehdy jsme nacházeli vzrušující potěšení ve vyprávění strašidelných příběhů na táboře u ohně a vyvolávání duchů během nudných letních večerů. Později historky vystřídaly filmy, seriály a podcasty. Příběhy těch nejhorších sériových vrahů jsou zkrátka velice vděčným námětem na úspěšný film či seriál. A čím zvrácenější a úchylnější, tím nás to víc fascinuje.

Už jen fakt, že podcastem roku se opakovaně stal ten s názvem Opravdové zločiny, kde si dvě holky Lucka a Bára navzájem vyprávějí nejrůznější kriminální příběhy a dopodrobna rozebírají chování a mysl těch nejšílenějších zločinců a vrahů, kteří v sobě nemají ani špetku morálního myšlení, je známkou toho, jak moc nás tací lidé fascinují. Dokud si ovšem nevylepíme plakáty s Tedem Bundy nebo Charles Mansonem po celém bytě a nebudeme se nad fotkami jejich obětí ukájet. V takovém případě doporučujeme vyhledat odbornou pomoc.

V současné době jsou všichni milovníci krimi a uživatelé Netflixu posedlí příběhem vraha, kanibala a nekrofila Jeffrey Dahmera. Tomu se v letech 1978 až 1991 podařilo v tichosti zavraždit 17 chlapců a mužů. Policie na něj přišla až ve chvíli, kdy se jednomu muži podařilo z nechvalně slavné garsonky č. 213 utéct. To, co pak policie našla u Jeffa doma, jim jistě nedalo ještě dlouho spát.

V bytě byl sud s lidskými trupy, v lednici byly lidské hlavy, v mrazáku spoustu orgánů včetně mužských genitálií a srdcí, všude po bytě byly poschovávané lidské kosti. Takhle řádit bez povšimnutí policie se mu dařilo z toho důvodu, že si své oběti vybíral z řad černošských nebo asijských homosexuálů a prostitutů, o které se v té době jen málokdo staral a zajímal. Byl odsouzen na doživotí, ale jeho spoluvězni vzali spravedlnost do svých rukou. 28. listopadu 1994 byl ve vězení napaden a mnohačetným zraněním podlehl.


Koktejl - další články

Doporučujeme