Vyhledávání
Martin Hosták: Je ošemetném radit hráčům, kam mají peníze investovat. Ne každá investice se totiž povede
Milan Hosták (Zdroj: Profimedia)
Působil v Praze, USA i ve Švédsku. Kariéry hokejisty se vzdal ve 34 letech, stopku mu vystavilo zranění. Co dnes dělá bývalý hokejista Martin Hosták? Proč ho baví komentování hokeje a co by doporučil mladým hráčům? Podcast Druhý poločas si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.
Přes 50 let se jeho život točil okolo hokeje, se kterým má nyní i hodně společného. Také se věnuje financím, a jak sám říká, vždycky myslel na budoucnost. „V Americe jsem byl samouk, ale ve Švédsku nám hodně pomáhali, protože je tam komplikovaný daňový systém a klub se o svoje hráče zajímal kompletně. Daňový systém tam lidi nabádá, aby si odkládali vyšší příjmy a danilo se to zprůměrovaně. Bylo potřeba zajistit to, aby když pak člověk už nebude mít příjmy, tak pořád mohl nějaké peníze mít,” vysvětluje Hosták. I v Česku začínají být kluby, které se osvětě věnují. „Na druhou stranu, každý hráč si na to musí přijít sám a nemá cenu je do toho nutit, pokud o to nestojí. Je to hrozně ošemetné radit hráčům, kam mají investovat a proč, už jenom proto, že ne každá investice se povede.”
Hosták strávil ve Švédsku devět let. „Velmi se to na mě podepsalo, švédská kultura je hodně spjatá s přírodou, s volným časem a přátelstvím. Hodně mi to otevřelo oči, protože jsem čtyři roky hrál v Praze, pak dva roky v USA a najednou jsem přišel do švédské idylky. Byl to velký balzám na duši,” libuje si Hosták s tím, že se snaží věci, které se v severské zemi naučil i doma v Česku. „Jde to hůř, protože mi současná doba přijde až moc hektická. Musíme se dost vzájemně všichni brzdit, abychom nesklouzli do krysího kolečka a neměli hlavu jinde, než tam kde se nachází.” V době svého působení se naučil švédštinu, ale jak sám říká, složitý jazyk využívá málo. Většinou se taková příležitost naskytne během komentování hokeje, kterému se věnuje.
Hokej mě bavil, chtěl jsem hrát dál, ale nešlo to
Konec kariéry přišel v roce 2001, kdy mu bylo 34 let. „Zastavilo mě zdraví. Měl jsem podepsanou smlouvu ještě na rok, ale poslední sezónu jsem vlastně promarodil. Měl jsem problémy s třísly a tehdejší lékař to přikládal artróze v kyčlích.Prognóza na další sezónu nebyla dobrá a řekl mi, že si o pět let snížím věk, protože bych šel do totální endoprotézy, což se mi neposlouchalo moc dobře. Hokej mě bavil, chtěl jsem hrát dál. Jel jsem komentovat mistroství světa v Německu, to jsem ještě trénoval a měl jsem tendence příští sezónu zkusit. Pak jsem se vrátil, pustil jsem se do ostré letní přípravy a nešlo to,” vzpomíná Hosták. Konec kariéry ho nijak nestresoval, těšil se na to, že bude více času trávit s rodinou.
S komentováním hokejových zápasů začal už ke konci kariéry a věděl, že je to věc, u které zůstane. „Hrozně mě to bavilo, s Robertem Zárubou se skvěle pracovalo. Naučil jsem se spoustu věcí. Baví mě držet pořád prst na hokejovém tepu, vidět, jak se posunuje. Musíme si dělat přípravu, sledovat, jak se mění pravidla, trendy nebo způsob hry, která se za těch 20 let hodně změnila,” svěřil se bývalý hokejista. Žádnou speciální rétorickou přípravu mít nemusel, ale pár rad od kolegů z redakce dostal. „Komentování mi nepřijde těžký. Každý hokejista, který hrál na nějaké úrovni, vidí, co a proč se to děje. V hlavě ví, co se děje, ale dostat to z ní ven, aby tomu rozuměl i ten, co tomu rozumí i ten, co se dívá na finále jednou ročně, může být problém. Musíme rychle zformulovat myšlenky,” popisuje Martin Hosták. Podcast Druhý poločas si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.