Safari park zatím obydlelo 24 ptáků z nizozemských zoologických zahrad v Amsterdamu a Arnhemu. Jejich získání předcházela dlouhá jednání s koordinátorem evropského chovu i několik týdnů stáží dvorských chovatelů v zařízeních, která v chovu tučňáků brýlových vynikají. Dvorští chovatelé se vydali na zkušenou kromě Nizozemí i do nedaleké Vratislavi.„Jsem rád, že se nám po letech náročných příprav povedlo tato úžasná zvířata získat a věřím, že se jim u nás bude dobře dařit,“ dodal ředitel.
„Podařilo se nám získat zajímavou skupinu složenou z letošních mláďat i dospělých ptáků v reprodukčním věku, to je velmi důležité pro budoucí odchovy,“ upozorňuje zoolog Michal Podhrázský. Mladé ptáky od těch dospělých lze snadno rozlišit – zatímco dospělí jsou kontrastně černo-bílí, u mláďat jsou barvy jemnější a šedavé.
Expozice je jedinou svého druhu v Česku
Expozice, která v safari parku vznikla, nemá v Česku a na Slovensku obdoby. Je průchozí a představuje přístav namibijského města Luderitz. Na břehu velkého bazénu návštěvníci uvidí dřevěné molo s lodním jeřábem, funkční rezavý maják nebo soubor typicky hrázděných domků s odkazem na evropské osadníky v oblasti. Nechybí ani dvě lodě, „zakotvené“ na oblázkové pláži.
Z pohledu chovatelů jsou velmi důležité zvláštní kukaně, rozmístěné na souši. Jde o speciální hnízdní boudy, které mají tučňáci obydlet a později v nich i vyvádět mláďata. Tučňáci budou sice venkovní expozici obývat celý rok, mají ale k dispozici i vnitřní objekt se dvěma bazénky a chovatelskou přípravnou.
„Chov tučňáků brýlových je nesmírně náročný v mnoha ohledech. Ačkoli jsme pro to, aby vše bylo bez problémů, udělali naprosté maximum, čeká nás nyní velmi těžké období a velké výzvy prakticky každý den,“ upozorňuje Michal Podhrázský. Expozice tučňáků je již přístupná návštěvníkům. Ti se k ní zatím dostanou pouze zvenčí. Jak si budou tučňáci zvykat a více se uklidní, bude se postupně otevírat také stezka, která se vine kolem celého bazénu.
Tučňák brýlový obývá jihoafrické pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky. Patří k ohroženým druhům a v přírodě jich dál ubývá – od osmdesátých let na méně než polovinu původních počtů. V důsledku úbytku přirozeného prostředí se relativně často vyskytuje i v blízkosti lidských sídel. Navzdory tomu ale člověk zůstává jeho největším nepřítelem, a to v důsledku drancování přírodních zdrojů ryb. Pro tučňáky a další mořské živočichy kvůli tomu nezůstává dostatek potravy. Stále vážnější je i nepřímá hrozba uvíznutí ve vlečných sítích nebo vypouštění odpadů do moří a oceánů. Zásadní problém představují i mikroplasty. Tučňáci brýloví jsou relativně monogamní, páry jsou věrné hnízdní noře i partnerovi přinejmenším několik let. Kromě Dvora Králové chová tučňáky brýlové v Česku a na Slovensku už pouze Zoo Ústí nad Labem.