Lidice se vyhladit nepodařilo! Obec slaví 70 let od položení základního kamene

Obec Lidice na Kladensku, jejíž osud se stal symbolem nacistické hrůzovlády, v sobotu slaví 70 let od položení základního kamene nové obce. Při této příležitosti obdrží prezident Miloš Zeman, britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová symbolický klíč od obce jako poděkování za vybudování nové obce. Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij pak obdrží symbolickou lidickou růži za vztyčení prvního pomníku v červnu 1945 na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti. ČTK to sdělila starostka obce Veronika Kellerová. Oslavy začínají ve 14:00.

V doprovodném programu vystoupí hudebníci z Mexika, brazilské tanečnice a skotský dudák. Na závěr oficiálního programu čeká příchozí exhibiční vystoupení české armády.

Obec Lidice byla nacisty vyhlazena 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Okupační bezpečnostní orgány se domnívaly, že místní obyvatelé spolupracovali s atentátníky. Spojitost mezi Lidicemi a atentátníky nebyla nikdy prokázána. Heydrich byl smrtelně zraněn československými výsadkáři vyslanými z Anglie 27. května 1942 v Praze a o osm dní později zemřel.

Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla letos v únoru Česká televize po úmrtí jednoho z pamětníků, Václava Hanfa. Dvě z přeživších se příští týden zúčastní ve Vatikánu setkání českých poutníků, kteří papeži Františkovi předají při generální audienci obraz Lidická madona od českého malíře.

Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. Okolní terén byl změněn tak, že místo nepoznávali ani přeživší lidičtí obyvatelé. Nacisté svým hrůzným činem vymazali obec na několik let z mapy. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda ihned po skončení války – 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948. Na Vánoce roku 1949 se do nově postavených domků nastěhovali první obyvatelé, přeživší lidické ženy a děti. Území původní obce bylo upraveno k pietním účelům. Areál Lidic byl prohlášen kulturní památkou v roce 1962, o 33 let později byl nařízením vlády prohlášen za národní kulturní památku. Příspěvková organizace Památník Lidice funguje od roku 2001. Dnes v Lidicích žije zhruba 560 obyvatel.

Za lidickou tragédii byl v dubnu 1947 popraven šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann. Šéfovi kladenské tajné bezpečnostní služby SD Maxu Rostockovi udělil v roce 1953 prezident Antonín Zápotocký milost a trest smrti změnil na doživotí.

Osud Lidic vyvolal odezvu v mnoha zemích světa a spolu s následným vyhlazením vesnice Ležáky na Chrudimsku (24. června 1942) se stal jedním ze symbolů nacistické zvůle v Evropě. Zároveň významně přispěl k tomu, že představitelé Británie a svobodné Francie odvolali svůj podpis pod Mnichovskou dohodou.

Zdroj: ČTK