Děti málo pijí, zapomínají se napít u snídaně i ve škole, tvrdí výzkum

Děti ve školním věku mají nedostatečný příjem tekutin. Jejich rodiče to často podceňují a nepřipomínají jim, že by se měly napít ráno při snídani a také dopoledne ve škole. Ukázaly to výsledky několika studií Společnosti pro výživu a AquaLife Institutu, kterých se v letech 2007 až 2016 zúčastnilo přibližně 5700 dětí ve věku od 4 do 18 let. Podle nich pijí desetileté až čtrnáctileté děti v průměru jen zhruba tři čtvrtiny množství tekutiny, kterou by měly přijmout, řekl novinářům předseda společnosti Petr Tláskal.

Odborníci tvrdí, že by děti měli na kilogram své váhy vypít až pětkrát víc tekutin než dospělí. Kolem deseti let věku by měly vypít alespoň 250 ml tekutin ráno a dalších minimálně 400 ml v průběhu dopoledne. Celkem by se měly napít alespoň šestkrát za den. Deset procent desetiletých dětí ale přijme jen polovinu množství, které by měla denně vypít. Ve škole jsou potom často dehydrované, což může mimo jiné vést ke zhoršené schopnosti soustředění.

Děti podobně jako senioři většinou nemají intenzivní pocit žízně, která bývá projevem nedostatku vody v organizmu. Dehydratace přitom působí škodlivě na zdraví. Pokud je závažná, vede postupně k suchosti sliznic, omezení tvorby potu a moče, zrychlení srdeční činnosti, snížení krevního tlaku, selhání krevního oběhu a životních funkcí.

Základem prevence je dostatečný pitný režim, který je nutné dětem připomínat. Pravidelné a vhodné pití podporuje všechny životně důležité funkce organizmu. Jeho fyziologickým potřebám by měl odpovídat i výběr nápojů, uvedl Tláskal. Mezi vhodné tekutiny patří přírodní pramenitá voda doplněná o přírodní minerálky. Podle něho studie prokázala, že děti zejména ve školách častěji pijí slazené nápoje.

Zhruba tři čtvrtiny nápojů, které děti zkonzumovaly doma, byly slazené. Ještě o něco více sladkých tekutin vypily prý ve škole. Celková konzumace cukrů byla ve všech věkových skupinách podstatně vyšší, než je doporučováno, řekl Tláskal. Cukry by měly tvořit méně než deset procent celkového energetického příjmu.

Zdroj: ČTK