Vyhledávání
Zavřít
Rozhovor Miloše Pokorného: S režisérem filmu Neporazitelní o druhých šancích, reakci Jiřího Lábuse i plánech v zahraničí
Neporazitelní (Foto: Falcon)
Moderátor Miloš Pokorný si jako jednoho z prvních hostů roku 2026 vybral režiséra, scenáristu a producenta Dana Pánka. Důvod byl jasný: Pánek stojí za filmem Neporazitelní, jedním z nejúspěšnějších českých titulů roku 2025, který se blíží hranici sto tisíc diváků. Miloš snímek viděl dvakrát a chtěl se Pánka zeptat, zda takový úspěch čekal, proč film funguje napříč generacemi a kam se jeho cesta posune v roce 2026.
Čekal jsi, když jsi přišel s námětem natočit film o parahokejistech – ale on to vlastně není film o sportu, je to film o nadšení, o srdci a o nesmírném úsilí něco změnit a dokázat zlomit – že bude takhle úspěšný? Kolik teď máte diváků v kinech?
Moc děkuju za to, že jsi byl podruhé, a děkuju všem, že chodí do kina, protože máme skoro sto tisíc diváků, což je na tenhle žánr skvělé číslo. Měli jsme minimální pokles návštěvnosti v minulých týdnech, je vidět, že Vánoce tomu hodně pomohly. Jsem za to strašně vděčný. Mám jednu krásnou příhodu – viděl jsem vyprodaný sál v Aeru na Žižkově, bylo tam asi tři sta dětí a ty děti u toho filmu skandovaly u každého našeho gólu. To si pak uvědomíš, proč ty filmy děláš. To je nejvíc.
Jak bylo těžké prosadit námět? Když přijdeš za producentem a řekneš, že chceš natočit film o parahokejistech se silnými příběhy podle skutečných událostí, jak to vnímá producent, který má v hlavě hlavně pokladnu a řeší, jestli na to budou chodit lidi?
Od začátku jsme věděli, do čeho vstupujeme, ale nikdy jsme to nechtěli podávat jako film o parahokeji. Pro nás to byl film o druhých šancích. Každý v životě občas potřebuje druhou šanci. Myslím si, že s tím se ztotožnili nejen diváci, ale i producenti a hlavně herci. Ve chvíli, kdy do toho vstoupil Ivan Trojan a Hynek Čermák, rozjela se pomyslná sněhová koule a nabalili se na ni další úžasní umělci. Díky tomu to bylo dělané s láskou a tu lásku na tom filmu nejde obelhat.
Líbilo se mi, když jsi říkal, že za tebou po premiéře přišel Jiří Lábus a řekl: Až budeš něco dalšího točit, dej mi klidně i nějaký štěk. Může být lepší vyznamenání?
Tohle je obrovské ocenění od takové legendy. Podobně to máme teď i s Ivanem Trojanem. Vzniklo mezi námi velké pouto. Vždycky je hrozně důležité ukázat, že své řemeslo umíš a že se dokážeš obklopit dobrými kolegy, protože režie je z osmdesáti až devadesáti procent o tom obklopit se správnými lidmi.
Když šel film do kin a měl jsi ho hotový, tušil jsi, že bude mít takový dopad napříč generacemi? Dá se to u takového filmu vůbec odhadnout?
Doba se strašně změnila. To, co fungovalo v kině před rokem nebo dvěma, dnes nefunguje. Diváci jsou přehlcení vším možným, každý čtvrtek jde do kin obrovské množství nových filmů. Je strašně těžké si diváka vybojovat. Říkáme tomu se smíchem krvavý sport, protože je to boj o každého diváka.
Lenka Vlasáková, Hynek Čermák, režisér Dan Pánek, Ivan Trojan, producent Jiří Šindler, Vanda Hybnerová, Tomáš Havlínek. Foto: Michaela Feuereislová / Česká editoriální fotografie / Profimedia
Od začátku jsem k odhadům přistupoval střízlivě. Říkal jsem si, že bude fajn, když to dá sto tisíc, k čemuž se blížíme. Jsem spokojený hlavně proto, že to ve společnosti dělá dobře, chodí nám krásné zprávy a film viděl i pan prezident. To je pro nás velké vyznamenání.
Máme rok 2026. Nakolik tě bude ještě zaměstnávat film Neporazitelní a co chystáš nového?
Popravdě nás teď čeká zhruba tři až čtyři měsíce intenzivní práce s Neporazitelnými. Budou cesty do zahraničí a chceme film promítat i krajanům v českých centrech.
Jaká je ambice filmu v zahraničí? Zdá se, že to téma je univerzální a mezinárodní.
I proto do toho koprodukčně vstoupil Petr Jákl. Rozhodl se pomoct s prodejem filmu do zahraničí a s distribucí, která je pro tenhle film zásadní. Od začátku jsme věděli, že děláme univerzální příběh, který může fungovat stejně u nás, v Japonsku, v Americe nebo v Německu. To je teď naše největší mise – dostat ten film všude, kde to půjde. Petr Jákl na tom pracuje a myslím si, že je to člověk nejpovolanější.
Když uzavřeme Neporazitelné, co tě čeká dál v letošním roce?
Pokud se všechno povede, měl bych točit něco, čemu říkám pohřební gangsterská komedie o pohřební mafii. Je to úplně něco jiného než Neporazitelní a všechno, co jsem doposud dělal. Mám přislíbené skvělé obsazení, pracuju se skvělými scenáristy a bude tam hodně černého humoru, který mám rád.
Lákají tě i dokumenty?
Na dokumenty se dívám hrozně rád a vždycky jsem si říkal, že bych něco natočil, ale zatím jsem nenarazil na téma, které by mě opravdu chytlo. Mám hodně blízko ke sportu, takže pokud by přišla nějaká sportovní tématika, byl bych za to rád.
