Cyril Höschl: Zatím není jasné, jaké důsledky bude mít pandemie v budoucnu na populaci

15. května 2021·Životní styl·Lenka Skrzeczkova·Bára Nesvadbová

Psychiatr Cyril Höschl. (Foto: Frekvence 1)

Pandemie dala a ještě stále dává zabrat psychice dospělých , ale i dětí. Jakou roli hraje genetika u duševních poruch? Jak by se člověk měl udržovat v kondici, aby neskončil v péči psychologa nebo psychiatra? K tomu se pro Frekvenci 1 vyjádřil známý psychiatr a končící šéf Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

Rok pandemie a s ním spojená opatření se na všech lidech nějak podepsal. Populace se podle psychiatra rozdělila na dvě části. “Dělíme se na ty, co si myslí, že to bude naprostá katastrofa, všechno se to rozpadne, zchudneme a budou se tu šířit nemoci. Pak tu jsou tací, kteří stojí po pás v bahně a pořád volají, že všechno je skvělé, super a to je takový ten americký přístup,” popisuje Höschl.

Výrazně vzrostl nárůst deprese, úzkostlivých poruch, sebevražedných myšlenek, alkoholismu nebo domácího násilí. “Celý koncept vnímání duševních poruch se posunul někam, kde předtím nebyl,” dodal končící šéf Národního ústavu pro duševní zdraví.

Jak velkou roli hraje genetika v rámci duševních poruch?

“Ta se vyjadřuje jako tzv. dědivost. To je takový vzoreček, který jednak ukazuje rozptyl těch znaků, fenotypu, genotypu a pohybuje se mezi nulou a jedničkou,” říká psychiatr. Například u unipolární deprese není dědičnost příliš vysoká, ale i tak je asi na 40 %. “Naopak u poruchy autistického spektra, schizofrenie a bipolární poruchy se rodovost pohybuje kolem 80 %,” uvádí. Höschl také dodal, že pokud má člověk třeba mezi nejbližšími v rodině nebo vzdálenějšími příbuznými někoho se zmíněnými poruchami, tak se riziko dědičnosti výrazně zvyšuje.

Jak předejít návštěvě psychologa nebo psychiatra?

Loni na jaře vydala Světová zdravotnická organizace rady, jak zabránit negativnímu dopadu pandemie na duševní zdraví. “Patří mezi ně uvědomění si, že negativní emoce je normální. Za každou cenu musíme komunikovat, udržovat obecná doporučení zdravého životního stylu, hýbat se, deprese neřešit alkoholem. Také nesledovat negativní zprávy od rána do večera,” popisuje psychiatr.

Jaké bude mít pandemie důsledky v budoucnu zatím není Höschl schopný říct. Je to takový ďábelský experiment, na jehož výsledky si budeme muset pár let počkat a pak je vyhodnotit,” uvedl. Také dodal, že místo šéfa Národního ústavu pro duševní zdraví opustil z toho důvodu, aby do funkce a instituce vnesl čerstvý vítr. Je čas uvolnit místo mladším a nesedět tam pořád jako ti trubci, kteří lpějí na svých funkcí a nikoho k tomu nepustí.”

Poslechněte si celý rozhovor:


Životní styl - další články

Doporučujeme