Vyhledávání
Zavřít
Letní čas 2026: Proč ho stále marně rušíme a kdy se vyspíme o hodinu méně?
Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)
17. března 2026·
V noci ze soboty 28. na neděli 29. března 2026 čeká Česko tradiční jarní „rituál“. Ve 2:00 ráno se ručičky posunou na 3:00 a začne letní čas. Prakticky to znamená jediné – noc bude o hodinu kratší a většina lidí se probudí unavenější než obvykle. Zatímco chytré telefony nebo počítače se přenastaví automaticky, u klasických hodin, budíků nebo spotřebičů bude potřeba ruční zásah.
Přitom ještě před pár lety to vypadalo, že podobné posuny skončí. Evropská komise už v roce 2018 navrhla zrušení střídání času a Evropský parlament tento krok v roce 2019 podpořil. Jenže návrh se zasekl. Členské státy se nedokázaly shodnout na klíčové otázce: zda si ponechat trvale letní, nebo zimní čas. Obavy z takzvaných „časových ostrovů“, kdy by každá země fungovala jinak, nakonec vedly k tomu, že se nezměnilo nic.
Důvodem, proč se změna času vůbec kdysi zavedla, byla snaha lépe využít denní světlo. Už na začátku 20. století upozorňoval britský reformátor William Willett na „plýtvání ranním světlem“ a prosazoval posun času, aby lidé mohli déle využívat světlo. Během první světové války se tato myšlenka rozšířila napříč Evropou. Dnes se ale původní argument o úspoře energie rozpadá – studie ukazují, že úspory jsou minimální, nebo dokonce žádné.
Také přibývá důkazů o negativních dopadech. Odborníci dlouhodobě upozorňují na narušení biorytmů, horší kvalitu spánku nebo zvýšené riziko zdravotních problémů. Statistiky mluví o mírném nárůstu infarktů i dopravních nehod v prvních dnech po jarní změně. Nejhůře ji přitom snášejí takzvaní „skřivani“, tedy lidé, kteří jsou přirozeně aktivní ráno. Paradoxně tak Evropa dál udržuje systém, který většina jejích obyvatel odmítá – v jedné z veřejných konzultací se pro jeho zrušení vyslovilo až 84 % respondentů.
Zajímavostí je, že střídání času rozhodně není celosvětovým standardem. Používá ho jen asi třetina zemí. Například Čína, Indie nebo Japonsko ho neřeší vůbec, Turecko ho zrušilo už v roce 2016 a zůstalo trvale u letního času. V Evropě se k podobnému kroku přidaly například Rusko nebo Island.
A co bude dál? Upřímně řečeno – nikdo neví. Původní plán, že se změny času zruší už v roce 2021, dávno neplatí. Bez dohody mezi státy EU se nic nezmění, protože jednostranné kroky by způsobily chaos v dopravě, energetice i obchodě. Takže zatím platí jediné jisté: dvakrát ročně si přetočíme hodinky a dvakrát ročně si rozhodíme vlastní biologické hodiny. A ten slibovaný „poslední posun“? Ten je zatím jen na papíře.
Zdroj: Echo24, E15, TIME, Zdravotnický deník
