Proč se někteří lidé bojí říkat NE? Terapeutka radí techniku, jak se naučit odmítat bez pocitu viny

Neodvážili jste se odmítnout pozvání na večírek, ačkoli jste snili o tom, jak se brzy uložíte do postele? Stává se vám to často? Pak možná patříte k těm lidem, kteří se z nejrůznějších důvodů bojí říci druhým Ne!, píše francouzský deník Le Figaro.

Váš přítel se o víkendu stěhuje a požádá vás o pomoc. I když jste unaveni, samozřejmě souhlasíte. Pak jste u všech stěhování, ať jde o přátele, kolegy ze zaměstnání nebo sousedy. Vaším problémem není záliba v pětikilových krabicích, ale neschopnost říci ne.

„Introverti, kteří mají stálou potřebu udělat druhým radost, říkají ano ze strachu, že budou zavrženi. Za tímto chováním se skrývá snaha líbit se druhým a být milován,“ říká psychoanalytička a psychoterapeutka Fanny Marteauová-Chasserieauová. Jestliže se však tato potřeba stává důležitější než ty vaše a aktivuje se při každé žádosti, může vám to způsobit mnoho problémů.

Sem patří i ti lidé, kteří si koupí boty, jež se jim nelíbí, a to z obavy, aby nenaštvali prodavačku. „Jestliže v zaměstnání stále potřebujete líbit se druhým, vystavujete se hrozbě syndromu vyhoření,“ varuje Fanny Marteauová-Chasserieauová.

„Někteří lidé se neodvažují říci ne, protože nechtějí druhého zranit, i když velmi dobře vědí, že to, k čemu se zavazují, nemohou splnit. Při takovém jednání však především riskují, že ztratí důvěryhodnost,“ říká psychoterapeutka.

Lidé, kteří se bojí, jaké důsledky bude mít jejich odmítnutí, mívají malou sebedůvěru. Nejsou schopni naslouchat potřebám druhých ani přihlížet k vlastním potřebám a podle nich odpovědět.

Jestliže přijmeme pozvání na sklenku na jednom konci města pět minut poté, co jsme skončili se cvičením pilates, a zároveň souhlasíme, že s jinou osobou povečeříme na druhém konci města, zaděláváme si na problém. Řekneme-li ano na pět různých pozvání během jednoho dne a myslíme si, že to zvládneme, nenasloucháme svému tělu, které nám vysílá opačné signály.

Fanny Marteauová-Chasserieauová radí toto cvičení: „Snažte se věnovat pozornost svému dýchání, fyzickým pocitům a okolí. To můžete provozovat při škrábání zeleniny nebo při běhání. Dejte si pauzu, zaměřte se na své tělo, napětí svalů a emoce,“ říká.

A tak když vás požádají o pomoc při stěhování o víkendu, kdy jste chtěli odpočívat, můžete si dát na čas s odpovědí a naslouchat svému tělu.

Jednou z technik, jak umět říci ne, je metoda čtyř etap: zvažte okolnosti, vyjádřete své emoce, specifikujte řešení a vyvoďte z toho důsledky a závěry.

Když vás požádají, abyste zůstali v práci do 21 hodin a dokončili nějakou věc, můžete říci, že sice chápete, jak je to důležité, ale že se tím nyní nemůžete zabývat. Zároveň je třeba nabídnout řešení, aby situace vyzněla pozitivně. Můžete říci, že budete na té věci pracovat zítra a že ji odevzdáte v 11 hodin.

Jestliže něco odmítnete, neznamená to, že jste špatný člověk. „Schopnost říci ne přináší velkou svobodu a umožňuje chránit sama sebe,“ zdůrazňuje Fanny Marteauová-Chasserieauová.

Nic se však nesmí přehánět. „Nesmíte říkat ne pořád a automaticky. Ti, kdo tak činí, jsou v podstatě jemní lidé, kteří se chrání tím, že vše odmítají. Pokud jde o stěhování přítele, naslouchejte sami sobě. On vás stejně pozve na oslavu přestěhování do nového bytu, i když jste netáhli jeho pračku do šestého patra bez výtahu.

Zdroj: ČTK