Vyhledávání
Zprávy dne: Macron o Ukrajině, k senátním volbám přišlo málo voličů
Emmanuel Macron, Donald Trump (Zdroj: Profimedia)
Rolí Evropanů je držet linii, řekl Macron
Summit Evropské unie v Bruselu, kterého se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, skončil v pátek večer. Francouzský prezident Emmanuel Macron po něm prohlásil, že Evropa neopouští Ukrajinu a Ukrajince. „Rolí Evropanů je držet linii,“ řekl na tiskové konferenci. Evropané podle něj mohou Ukrajině, která se dál brání ruské agresi, pomoci také dodávkami satelitních snímků nebo včasným varováním při vypálení ruských balistických raket.
Zelenskyj v Bruselu oznámil, že jeho země bude na obranu potřebovat od EU dalších 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun. Celkem podle něj Kyjev potřebuje 155 miliard eur. „Ukrajina vznesla svůj požadavek, je příliš brzy uvádět nová čísla,“ reagoval Macron. Prioritou je podle něj zatím to, aby Ukrajina dostala všech 90 miliard eur schválených loni; unie je ale podle něj otevřená i další finanční podpoře. Macron také připomněl, že ruské útoky v Černém moři ztěžují vývoz ukrajinských zemědělských produktů, což dopadá na chudší státy světa. „Rusko se rozhodlo vyhladovět tyto země,“ uvedl.
Ostře se francouzský prezident vymezil proti dohodě, podle které Spojené státy dočasně uvolní sankce na ruskou naftu. „Vysílá to negativní signál a je to prvek, který rozděluje a vytváří pochybnosti,“ řekl Macron s tím, že dohoda je neefektivní a problémy s cenami ropy a paliv na světových trzích nevyřeší. Chce proto o účinnějších opatřeních jednat s Washingtonem. Ráno jsme psali, že se do závěrů summitu dostala i výzva k novému posouzení dopadů emisních povolenek ETS2, odklad jejich zavedení ale neprošel.
K urnám dorazil zhruba každý dvacátý volič
Druhé kolo senátních voleb, o jehož startu jsme informovali odpoledne, provází slabý zájem. Podle volebních komisařů, radnic a krajů oslovených ČTK se účast v prvních hodinách pohybovala mezi pěti až osmi procenty, tedy zhruba na polovině proti prvnímu kolu spojenému s komunálními volbami.
Ve třech pražských obvodech přišlo po 16:00 hlasovat šest až devět procent lidí, nejméně v Praze 9, nejvíce v Praze 5. Na Kladensku to bylo 4,5 procenta, na Příbramsku 5,4 procenta, na Kolínsku naopak 8,5 procenta. V obvodu Brno-město, kde se utkali Zdeněk Papoušek (za ODS) a Karel Zitterbart (STAN), dosáhla účast v 16:30 asi 5,6 procenta, stejně jako ve Znojmě, kde o mandát soupeří Tomáš Třetina (TOP 09) a Jiří Kyněra (za ANO).
Výjimkou byl Hradec Králové s deseti až 15 procenty. Naopak na Frýdecko-Místecku a Ostravsku byla účast podle prvních odhadů kolem tří procent, na Karvinsku kolem čtyř.
ANO po dvanácti letech míří v Pardubicích do opozice
Týden po komunálních volbách mají o vedení radnice jasno v osmi ze 13 krajských měst. Jednání pokračují v Praze, Ostravě, Pardubicích, Zlíně a Českých Budějovicích. V hlavním městě se vítězný STAN a druhé Spolu shodly na části programových priorit, sporné zůstává obsazení financí i to, zda přiberou dalšího partnera; spolupráci s ANO obě uskupení vyloučila.
2HOROSKOPY: Býci, rodinné záležitosti jsou u vás na prvním místě, když jde o peníze, špatně slyšíte 3 170 čtenářů dnes
3Tereza Mašková a Václav Noid Bárta spojili síly v emotivním duetu1 680 čtenářů dnes
4Sestřel Miloše! Aneb vědomostní kvíz Frekvence 1
Hnutí ANO přitom na řadě míst o radnici přichází: v Olomouci, kde v pondělí podepíše koaliční smlouvu pětice stran vedená STAN, jde po osmi letech do opozice, stejně jako v Ústí nad Labem. V Jičíně a patrně i v Pardubicích končí po dvanácti letech. V Kladně, kde koalice domluvená není, se sdružení Kladeňáci chystá podat stížnost ke krajskému soudu kvůli odchylkám ve výsledcích ve dvou okrscích.
Pokud berete léky pravidelně, může to záchranářům ušetřit čas
Mobilní aplikaci Záchranka lze nově propojit se seznamem předepsaných léků a očkování v systému e-recept. Propojení nevzniká samo – uživatel ho musí povolit přímo v aplikaci a přihlásit se bankovní nebo jinou ověřenou identitou. Údaje pak zůstávají v telefonu a se záchrannou službou se sdílejí jen při jejím kontaktování, souhlas jde kdykoli odvolat.
„Relevantní data o předepsaných léčivech či zdravotnických prostředcích zpřístupněná záchranářům mohou v kritických situacích, kdy jde především o čas a dostatek informací, významně přispět k rychlému rozhodování,“ uvedl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň. Aplikace má podle jejího zakladatele Filipa Maleňáka přes čtyři miliony stažení a denně jejím prostřednictvím volá záchrannou službu více než 100 lidí; za deset let fungování pomohla ve 220.000 krizových situacích.
Velitel kybernetických sil má dostat jiné služební místo
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uložil náčelníkovi generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby navrhl přeložení velitele informačních a kybernetických sil Radka Haratka na jiné služební místo. Haratek předtím požádal o ukončení služebního poměru před splněním služebního závazku, ministerstvo ale žádost označilo za nedostatečně odůvodněnou a nevyhovělo jí. Ve funkci podle armády zatím zůstává.
Resort připomněl, že Haratkova působení se týkalo několik prověřování v oblasti velení a řízení, mimo jiné případy projektů Karel a Volby 2025 zaměřených na monitorování informačního prostředí. Podle ministerstva jde o dlouhodobou záležitost z funkčního období předchozího vedení úřadu; na řešení případu se v září písemně dotazoval i premiér Andrej Babiš (ANO).
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
