Vyhledávání
Ačkoli první Babišova vláda nezískala důvěru, vládla 196 dnů
Několik dní poté, co loni 21. října skončily dvoudenní volby do Sněmovny, ve kterých jasně vyhrálo hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš oznámil, že se v případě odmítnutí ostatních stran pokusí o menšinovou vládu složenou z ministrů ANO a nestranických odborníků. Prezident Miloš Zeman pak Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády, 6. prosince ho jmenoval premiérem a o týden později, 13. prosince, jmenoval jeho menšinovou vládu. Tato vláda však nezískala důvěru Sněmovny a byla nucena podat demisi. Vládla však až do jmenování druhé Babišovy vlády letos v červnu.
Členy první Babišovy vlády se stalo šest ministrů z předchozího koaličního kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Své resorty si ponechali ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr dopravy Dan Ťok a ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ministr obrany Martin Stropnický přešel do čela ministerstva zahraničních věcí, v čele obrany ho nahradila dosavadní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Členem Sobotkovy vlády byl až do své rezignace v květnu 2017 i Babiš, a to jako první místopředseda a ministr financí.
Z 15 členů vlády bylo šest členy hnutí ANO, ostatní byli nestranící. Vláda měla čtyři ministryně, což bylo nejvyšší zastoupení žen v historii samostatné ČR (čtyři ministryně měl na začátku i druhý kabinet Mirka Topolánka, ten byl ale početnější).
První Babišova vláda nedostala důvěru Sněmovny 16. ledna. Pro kabinet hlasovalo pouze 78 poslanců ANO, proti bylo 117 poslanců. Tři dny poté Sněmovna vydala premiéra Babiše a prvního místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Přesto prezident Zeman, poté co mu Babiš předal 24. ledna demisi své vlády, Babiše pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu. Také vedení ANO už dříve rozhodlo, že Babiš, ač kvůli trestnímu stíhání nepřijatelný pro možné koaliční partnery, je jediný kandidát hnutí na premiéra.
Hnutí ANO pak vyjednávalo o sestavení vlády druhé, přičemž nakonec uspělo u ČSSD a sestavilo koaliční kabinet, který díky podpoře komunistů získal důvěru Sněmovny. Vládu s důvěrou tak země získala až po 263 dnech od voleb.
Během svého zhruba půlročního působení první Babišova vláda řešila hlavně personální otázky. Na většině ministerstev skončili političtí náměstci, někde odešli také ti odborní. Výrazné změny se dotkly i ministrům podřízených organizaci, pozornost budily zejména změny v resortu zdravotnictví, například odvolání bývalého ministra Svatopluka Němečka z funkce šéfa Fakultní nemocnice v Ostravě. Změny se dotkly mimo jiné i organizací spadající pod ministerstvo dopravy, v prosinci například vláda vyměnila většinu řídicího výboru Českých drah.
Vláda se také vrátila k tématu, které výrazným způsobem ovlivnilo kampaň před sněmovními volbami, a sice plánované těžbě lithia u Cínovce. Začátkem března ČR vypověděla memorandum o porozumění při těžbě tohoto kovu s australskou firmou European Metals Holdings. Mezi kroky, které kabinet přichystal, byla i sleva na jízdném v autobusech a vlacích po seniory nad 65 let a studenty do 26 let. Kritiku vyvolalo rozhodnutí ministryně obrany Karly Šlechtové nepodepsat některé zakázky připravované za jejího předchůdce Martina Stropnického.
Babišův kabinet také začátkem března zahájil výjezdy do krajů, kde jednal především o plánovaných investicích.
První vláda Andreje Babiše se sešla na 28 schůzích a přijala 441 usnesení.