Charita ČR: Domácí zdravotní péče kvůli nízkým úhradám kolabuje

Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování pacientů kolabuje. Charita žádá ministerstvo zdravotnictví, aby začalo situaci řešit a jednalo o podpoře. Poskytovatelé navrhují zvláštní dvoutisícový měsíční příspěvek pro sestry, aby neodcházely na lépe placená místa. Charita to uvedla v tiskové zprávě, kterou zaslala ČTK. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) před nedávnem řekl, že se pro příští rok podařilo zdravotním pojišťovnám na úhradách dohodnout s poskytovateli všech druhů péče, jednání proto nechce znovu otevírat. Do domácí zdravotní péče šlo loni přes 1,9 miliardy korun.

“Pokud stát neprodleně domácí zdravotní péči finančně nepodpoří, bude si muset připravit několik tisíc lůžek pro ležící a umírající pacienty, kteří jsou nyní ošetřováni sestrami domácí zdravotní péče, protože tato forma zdravotní péče z důvodu finančního krachu skončí,” uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Charita je největší nestátní organizace v Česku, která poskytuje sociální a zdravotní služby. Provozuje například 87 středisek domácí zdravotní péče, která loni ošetřila přes 35 700 nemocných. Má i 54 center domácí hospicové péče, která se v minulém roce starala o 1363 nevyléčitelně nemocných, upřesnil mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Na nízké výdělky upozorňují dlouhodobě zdravotnické odbory. Poukazují na to, že se odměny sester ve velkých nemocnicích, v malých zařízeních a v sociálních službách liší. Volají po sjednocení odměňování. Například v roce 2015 byl průměrný plat sestry ve státní nemocnici 30 866 korun, v sociálních službách pracovala za 29 378 a v soukromých či městských zařízeních za 25 434.

Organizace poskytovatelů péče podle Oulíka navrhují, aby ministerstvo zdravotnictví sestrám vyplácelo motivační příspěvek. Za letošní rok by měl činit měsíčně 2000 korun, za loňský rok dodatečně tisícikorunu měsíčně. “Tato motivace se jeví jako dostatečná pro sestry, které hromadně odcházejí do lépe placených oborů,” uvedl Oulík. Stanovisko ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče na příští rok se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Až do letošních jednání o úhradách na příští rok se to ale nikdy nepovedlo úplně. Ministerstvo do října připraví úhradovou vyhlášku, která výsledky dohod převede do legislativy. Když v předchozích letech k dohodě nedošlo, rozdělilo peníze ve vyhlášce ministerstvo.

Podle Oulíka si poskytovatelé sociálních služeb stěžují na to, že úhradová vyhláška upřednostňuje jednorázové výkony a reguluje péči o těžce nemocné, kteří potřebují ošetření několikrát denně. Stanovuje totiž paušální částku za ošetřovací den a nezohledňuje, jakou konkrétní péči pacient dostane.

Zatímco v roce 2012 šlo na domácí péči asi 1,4 miliardy korun, loni už to bylo přes 1,9 miliardy. Od letošního roku je navíc z veřejného zdravotního pojištění nově hrazena také domácí péče o umírající prostřednictvím mobilních hospiců. V ČR umírá ročně asi 108 000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Z průzkumů vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů by chtěly umírat doma. Síť mobilních hospiců, které to umožňují, ale zatím není dostatečná.

Zdroj: ČTK