»Důchodci trosečníci« promluvili: Jaký byl pobyt na ostrově?

Po osmi dnech, které osmičlenná skupina českých důchodců strávila nedobrovolně na pláži italského ostrova, se v pondělí konečně vydali na cestu do vlasti a dnes už jsou v pořádku ve svých domovech. Poté, co si trochu vydechli, se rozhodli promluvit do médií o svém hrůzném zážitku. Jak jejich ztroskotání probíhalo? 

Plavit se měli dva týdny, už po dvou dnech však uvízli na ostrově. “V pondělí večer přišla bouře. V přístavu Marina di Campo jsme se schovat nemohli, tak jsme pluli do zátoky vedle. Třikrát jsme překotvovali, abychom neohrozili ostatní lodě, ale v kritickou chvíli selhal motor,” popsala dobrodružné chvíle deníku Blesk Miloslava Matulová (66).

Byly třímetrové vlny, valily se přes příď. Kýl lodi uvízl mezi kameny na dně. Vlny a vítr s námi házely z jedné strany na druhou, kdo to nezažil, nepochopí,” vzpomínala žena.

V místě bylo lodí více a několik si povšimlo krizové situace českých námořníků. “Čtyři z nás před půlnocí odvezli do mariny, kde je nechali. Celou noc tak chodili po městě. My zůstali na lodi. Pokoušeli se s námi cuknout, aby se loď uvolnila, ale v těch vlnách to nešlo,” uvedla paní Matulová.

Na pomoc trosečníkům prý přispěchala posádka další české lodi. Společně chtěli uvízlou loď vyprostit. Italské úřady ale podobné kroky rázně zarazily – mohlo prý dojít k protržení nádrže a nafta z lodi by znečistila místní vodu a ohrozila živé organismy.

“Třikrát nás za ten týden nechali zpracovat plán záchrany, který jsme posílali i na ambasádu, kde pomohli s překladem. Nic z toho nebylo,” svěřila se cestovatelka. Skupina měla zásoby jídla. Když došly, chodili si pro potraviny přes kopce. Byli odkázáni na chůzi, protože na pláž nebylo možné zajet autem.

Na pláži v bouři

Třebaže spánek na pláži může znít romanticky, skutečnost měla k idylce velmi daleko. “Nocovali jsme na pláži, poslední noc v bouři a dešti. Měli jsme sice plachtu, ale vítr byl tak silný, že voda se dostala všude,” popsala Miloslava. Místní lidé později pomohli Čechům dopravit věci do přístavu.

Celý výlet přitom nebyl levný. Každý z osmi lidí zaplatil 4 tisíce a ani po tak příšerném zážitku nemají nárok na žádnou kompenzaci. Stravu a dopravu si přitom zajišťovali všichni vlastní. “Majitel se na nás ještě obořil, co prý chceme, že to byla zkušební plavba. Ale to nám dopředu nikdo neřekl,” tvrdí Miloslava. “Už nikdy nikam nejedu, jsem ráda, že jsme všichni vyvázli v pořádku,” dodává žena.

Nejvíc prý důchodce šokovalo, že jim nikdo v krizové situaci nepomohl. “Jedna paní tam měla karavany, ale za ubytování si řekla hroznou sumu. Jiný člověk nám nabízel nabití velkých baterií, ale za jednu chtěl 300 eur,” uvedla Češka.

Ženě také zůstává rozum stát nad tvrzením ministerstva zahraničí, že trosečníkům měly italské úřady dokonce dvakrát nabízet ubytování, oni ho ale údajně odmítli. “Žádné ubytování nám nenabízeli, kdybych mohla spát v posteli, tak tam půjdu raději než na pláž,” popírá Matulová. Podle ní se ze skupiny Čechů všichni snažili jen ždímat peníze.

Galerie

?>