Hluk na pracovišti snižuje výkonnost. Ohrožuje více než třetinu všech zaměstnanců

6. října 2019·Zprávy·Barbora Pisingerová

Hlasitá mluva nebo neustálé telefonáty mají sice jen malou intenzitu, ale jako narušitelé pozornosti jsou mimořádně nepříjemné a mohou vyvolávat nesoustředěnost, stres, únavu, nehody a snížení výkonu. Francouzské ministerstvo práce nedávno zveřejnilo výzkum za rok 2017, který ukázal, že počet zaměstnanců v soukromém sektoru, kteří jsou vystaveni hluku, vzrostl během 20 let z 3,2 milionu na 5,8 milionu. To byla v roce 2017 více než třetina všech zaměstnanců, píše francouzský deník Le Monde.

Velryba znepokojovaná hlukem lodních motorů si hůře hledá potravu. U zaměstnanců letiště, restaurace či pracovníků v open space je to totéž. Opakovaná hlášení o odletech, cinkání talířů v pizzerii i diskuse kolegů ve společném otevřeném prostoru moderních kanceláří narušují pozornost a způsobují ztrátu výkonnosti.

Škodlivost hluku není ničím novým, hluk je uznán jako příčina nemocí z povolání od roku 1963. Sociální cena za tento stav dosahuje 1,1 miliardy eur (26 miliard Kč). “Hluk je hlavním zdrojem vyrušování v open space,” uvádí Patrick Chevret z Národního ústavu pro výzkum nemocí z povolání a pro prevenci pracovních úrazů.

“Vzorový pracovní prostor neexistuje. Musí totiž odpovídat povaze práce. Doporučuje se prostor deseti čtverečních metrů na osobu, odhlučněné stropy a podlahy, oddělení hlučných provozů a konečně prostory pro chvíle oddechu,” říká Chevret.

Zaměstnavatel je povinen chránit zaměstnance před hlukem od 80 decibelů výš, a to po celou pracovní dobu. Běžná konverzace má hlučnost od 50 do 60 decibelů. Hluk však není pro všechny stejný: někde jde o hluk poškozující sluch a jinde o hluk narušující pozornost. Škodlivost hluku projevující se na sluchu je větší u mladých lidí a u seniorů.

Na druhou stranu pokud hovoříme o hlučnosti, má to svou objektivní stránku (normy) a subjektivní, tedy jak hladina zvuku působí na konkrétního člověka. Zaměstnanec hluk prožívá osobně a také podle toho, jaké má vztahy s okolím. Vyrušování z práce je tím horší, jestliže máte špatné vztahy s kolegy. I hluk slabé intenzity, jako je šeptání či telefonování, pak může být mimořádně zneklidňující a může vyvolávat nesoustředěnost, stres a únavu.

Změna intenzity hluku vyrušuje více než sama jeho úroveň. Například kolega, který začne hovořit tišeji, přitahuje pozornost ostatních v otevřeném prostoru, kteří ztratí “niť” ve své práci. Diskuse, která vyrušuje, brání lidem pamatovat si to, co potřebují.

A čím jsou úkoly, které je třeba splnit, náročnější, tím více hluk vyrušuje. “Jestliže zaměstnanec pracuje na středně obtížném úkolu, potřebuje čtvrt hodiny, aby se znovu dostal na takovou úroveň soustředění, jakou měl před vyrušením. Jestliže hluk vyrušuje nejméně pětkrát denně, pak je ze 200 zaměstnanců firmy 30 osob placeno za to, že nic nedělají,” uvádí expert na akustické normy Yoann Le Muet, ředitel marketingu u společnosti Saint-Gobain Plafonds France. To je nezanedbatelná možnost růstu, uzavírá Le Monde.

Zprávy - další články

Doporučujeme