Klíč ke zhubnutí? Jezte ve správnou denní dobu!

Klíč ke snížení tělesné hmotnosti možná spočívá v tom, kdy jíme. Jedna britská studie založená na časově omezené konzumaci totiž ukazuje, že změníme-li hodinu, kdy snídáme a večeříme, můžeme odbourávat tělesný tuk. Přerušovaný půst, který navíc zlepšuje metabolismus, pomáhá imunitnímu systému a zpomaluje procesy stárnutí.

Vědci ze Surreyské univerzity zkoumali, jak hodina jídla ovlivňuje výživu a tělesnou hmotnost. Zjistili, že když posuneme snídani o hodinu a půl a večeříme zase o hodinu a půl dříve, aniž bychom snižovali normální příjem potravy a aniž bychom drželi přísnou dietu, ztrácíme dvojnásobek tuku ve srovnání s těmi, kdo hodinu jídla nezměnili.

Studie však zatím zahrnovala jen málo osob a trvala pouze deset týdnů. Ze 13 zkoumaných osob jich sedm změnilo hodinu jídla, ostatní plnili funkci kontrolní skupiny. I když jde zatím jen o malý vzorek osob, závěry potvrzují, že konzumace jídla v omezeném časovém rozpětí – s delším nočním půstem – může být pro zdraví velmi prospěšná.

Studie nám poskytuje cenné informace, jak malá změna v rozvržení denního jídla může mít blahodárné účinky na náš organismus. Redukce tělesného tuku snižuje riziko obezity a nemocí, které z ní vyplývají, je tedy zásadní pro naše celkové zdraví,” uvádí autor studie Jonathan Johnson, kterého cituje italský deník Corriere della Sera.

Je možné, že čas jídel příznivě ovlivňuje metabolismus, ale vědci rovněž viděli, že omezení časového rozmezí, kdy sledované osoby mohly během dne volně jíst, souvisí i se snížením množství snědeného. Účastníci studie uváděli, že jedí méně, protože se jim snížila chuť k jídlu.

To je dobrá zpráva, protože se všichni obávají, že se budou po prodlouženém půstu přejídat. “Ve skutečnosti se ukázalo, a to nejen díky této studii, ale i díky klinické praxi, že s prodloužením doby půstu má člověk menší potřebu jíst v těch hodinách, kdy je to dovoleno,” zdůrazňuje Stefano Erzegovesi, šéf Centra pro poruchy příjmu potravy při nemocnici San Raffaele v Miláně.

Vědci rovněž zkoumali, zda je tento typ stravování omezeného v čase slučitelný s každodenním životem. Totiž 57 procent účastníků studie uvedlo, že se necítí být s to udržovat nové časy jídla více než deset týdnů, protože to je neslučitelné s jejich sociálním a rodinným životem. Odložení snídaně na pozdější dobu není problém, protože v zaměstnání si lze udělat na kávu a něco k zakousnutí čas. Pro ty, kdo pracují a mají rodinu, je však nesnadné večeři o hodinu a půl uspíšit.

Studie ukazuje, že chronobiologie, tedy studium biologických rytmů, která se dosud zabývala především energetickou hodnotou a náladou, má souvislost i s metabolismem. Musíme zjistit, jak naše tělo pracuje s těmito kaloriemi. Může být například velký rozdíl v glykemickém indexu,” říká Erzegovesi.

Ukazuje se, že přínos, jehož je dosaženo tím, že je tělo po určitou dobu bez přísunu kalorií, tkví v tom, že se nekonzumuje příliš. A stále platí pravidlo: ráno jez jako král, večer jako chudák. K zajištění dobrého fungování metabolismu je vždy lépe jíst více v první části dne.

Jestliže máme delší období půstu, lépe pracuje střevní bakterie akkermansia, která je známá tím, že bojuje proti cukrovce a obezitě. Tato bakterie, která je přirozeně přítomna v naší střevní flóře, se živí naším slizem v době půstu a pomáhá nám udržet si výkonnější metabolismus a produkovat méně rizikových faktorů pro vznik metabolických nemocí,” říká Erzegovesi.

Zdroj: ČTK