Martin Jonáš: Merkelová zanechala za sebou stíny, které budou břemeny v následujících letech

18. prosince 2021·Zprávy·Lenka Skrzeczkova·Čestmír Strakatý

Zahraniční zpravodaj Martin Jonáš. (Foto: se souhlasem Česká televize)

Německo má za sebou odchod Angely Merkelové z politiky. Kancléřka v ní působila více než 16 let. Jak to vnímala tamní média? V jakém stavu zemi předala Olafu Scholzovi? To prozradil v rozhovoru pro Frekvenci 1 zahraniční zpravodaj České televize Martin Jonáš a také autor knihy Fenomén Angela Merkelová.

Německá média psala podle Jonáše spíše v duchu, že o nic nepřichází. “Komentáře byly z velké části buď částečně kritické nebo úplně kritické,” říká a dodává, že německý tisk za ní nikdy nestál.

Odešla figura, která garantovala mezinárodní stabilitu

“Merkelová byla na většině setkání nejtěžšího kalibru nejdéle sloužícím politikem… a dokázala po většinu své vlády uzavírat zásadní kompromisy a udržovat státní stabilitu,” popisuje zpravodajec. Podle něj Německo bez toho bude poněkud ztracené. “Byla mistrem ve vyjednávání, žena, která dokázala utavit i ty nejtvrdší protihráče na mezinárodní úrovni,” dopnil.

Přesto Merkelová za sebou v Německu zanechala stíny, které pro tamní obyvatele budou břemeny v následujících letech. “Neměla pro budoucnost Německa žádnou vizi a nepřipravila ekonomiku na 21. století,” popisuje zpravodaj. Sice nezaměstanost v zemi klesla, ale za řadou zemí zaostává, například nemá zástupce v úplné špičce digitálních firem a to je podle Jonáše špatně. Také mnoho Němců nemá přístup k vysokorychlostnímu internetu a dokonce ani k běžnému signálu mobilního telefonu.

V Česku na Angelu máme dva pohledy. Jeden je černý a druhý bílý. “Na jedné straně stojí neposkvrněná politička, která neuhnula, hájila liberální hodnoty, i když byl celý svět proti ní,” uvádí Jonáš. “Druhý je zlá žena, která zejména v období migrační krize vytsavila náš národ existenčnímu ohrožení,” říká a dodává, že pravda je někde uprostřed.

Čeká Německo vláda kompromisu?

Cíle vlády Olafa Scholze jsou nuvěřitelně ambiciózní. Například by chtěli, aby na jejich území v roce 2030 skončil provoz uhelných elektráren. “Je otázka, zda to dokážou naplnit,” říká Jonáš. Přesto stále hrozí, že budou vládnout cestou kompromisu. “V tomto případě budou řešení polovičatá a neúčinná,” dodává.

Poslechněte si celý rozhovor:

Zprávy - další články

Doporučujeme