Máte svůj typ partnera? Podle vědců ano. Naši ex jsou si podobnější, než si myslíme

Možná už jste si někdy v životě říkali, že potřebujete ve svém životě někoho úplně jiného, než jaký byl váš bývalý partner. Někoho, kdo není váš typ. Nebo si vás dobírali vaši přátelé, když do vašeho života vstoupil někdo nový, kdo se v něčem velmi podobal vašim bývalým láskám. Jak je to ale ve skutečnosti? Máme skutečně „svůj typ“? Nová studie ukazuje, že rozhodně ano.

Určitě už jste se někdy setkali s někým, kdo měl skutečně vyhraněný typ svých potenciálních partnerů. Řada dalších lidí ale tvrdí, že žádný „svůj typ nemá“. O něco více informací o tom, do koho a jak se zamilováváme nyní přinesla nová vědecká studie.

Studie publikovaná minulý měsíc v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických potvrdila, že podobnost mezi našimi bývalými partnery opravdu není čistě náhodná.

V rámci studie byla použita data německých vědců, kteří po dlouhých devět let zkoumali tisíce náctiletých, mladých dospělých i dospělých ve středním věku. Zajímal je hlavně vývoj párových a rodinných vztahů.

Psychologičtí výzkumníci Yoobin Park a Geoff MacDonald použili data 332 účastníků, kteří měli v uplynulých letech alespoň dva různé partnery a podstoupili osobnostní test tzv. “Velké pětky”, zaměřený na pět základních rozměrů osobnosti (otevřenost, extraverze, svědomitost, přívětivost a neuroticismus).

Tentokrát se ale nezaměřili na to, jak lidé popsali své bývalé partnery, ale jak se tito partneři popsali sami. Museli kvůli tomu jedince vyhledat a oslovit přímo, což práci zkomplikovalo, přineslo to ale zajímavé výsledky. Když lidé dostanou za úkol srovnat svého bývalého partnera se svým současným, téměř nikdo se nevyhne určitému zaujetí a nepřesnosti. Když se ale vědci zaměřili na to, jak se bývalé lásky popsaly samy, zjistili o jejich osobnosti mnohem víc. A přišli na to, že jsou si naši někdejší družky a druhové mnohem podobnější, než si myslíme.

Osudová přitažlivost

“Je běžné, že pokud vztah skončí, lidé si rozchod spojí s vlastnostmi svého bývalého partnera a rozhodnou se, že budou raději randit s někým úplně jiným,” uvedla autorka Yoobin Park v tiskovém prohlášení o studii. “Náš výzkum ale ukázal, že navzdory této tendenci existuje silná kontinuita randit s podobnými osobnostmi,” uvedla.

Nejde přitom jen o podvědomou snahu hledat si společníka, který je nám v mnohém podobný. Například neurotičtí lidé vykazovali velkou tendenci randit s lidmi, kteří se od nich samotných značně lišili. Přesto ale byli věrní svému “typu”.

Jedna skupina zkoumaných osob si ale přece jenom vybírala o něco rozmanitější protějšky než zbytek. Byli to extravertní, otevření a přívětiví lidé. Ti mají podle vědců širší okruh známých a lépe vyjdou s větším množstvím lidí, takže jiskra může přeskočit s bohatší škálou partnerů.

I když by se mohlo zdát, že nás výsledky studie odsuzují dělat stále dokola ty samé chyby, nevěšte hlavu. Vědci totiž naopak upozorňují, že nám podobnost bývalých lásek může být prospěšná. V každém dalším vztahu totiž sbíráme zkušenosti a do budoucna se tak můžeme naučit, co od “svého typu” ve které situaci čekat.