Mladí z dětských domovů častěji mění práci a hůř zvládají dluhy

Mladí, kteří vyrostli v dětských domovech či u pěstounů, mívají nižší vzdělání než děti z rodin. Do práce nastupují v průměru o dva roky dřív než ostatní, víc pracují manuálně a také mnohem víc mění zaměstnání. Častěji šetří na nákupy, zatímco mladí z rodin spoří na bydlení. Víc se také potýkají s dluhy. Ukázal to průzkum mezi lidmi od 18 do 35 let v projektu To dáš! Nadace Terezy Maxové. Celkem 45 procent dotázaných z náhradní péče uvedlo, že je dětský domov či pěstouni na život nepřipravili.

Průzkum se uskutečnil v září a říjnu. Provedla ho agentura Perfect Crowd, odpovídalo 633 mladých mužů a žen. Autoři srovnávali situaci respondentů z rodin a náhradní péče.

Ukončené či neukončené základní vzdělání měl každý pětadvacátý dotázaný, který vyrostl u rodičů. Mezi mladými z dětských domovů a od pěstounů to byl každý sedmý. Vysokou školu studovala či vystudovala pětina lidí z ústavní péče a dvě pětiny z rodin. Zatímco děti od rodičů chodí víc na technické a humanitní obory, děti z domovů směřují častěji do služeb, třeba do gastronomie a hotelnictví.

Ze školy nejčastěji mladí z ústavní péče odcházejí kvůli tomu, že už chtějí začít vydělávat, chybí jim podpora rodiny a nerozumí si se spolužáky. Do práce nastupují v průměru ve 20 letech, ostatní o dva roky později. Třikrát častěji než jejich vrstevníci pak dělají manuální práci bez kvalifikace, naopak mnohem méně pracují v kancelářích či na odborných pozicích. Šestkrát či víckrát měnilo práci 16 procent dotázaných do 35 let z domovů a šest procent z rodin. Téměř polovina respondentů z ústavní péče v zaměstnání neřekla, že nevyrostli v rodině.

Zatímco mladí z rodinného prostředí šetří nejvíc na bydlení, jejich vrstevníci z domovů na pořízení hmotných věcí. Ti, kteří vyrostli v ústavech, mnohem častěji považuji za ideální finanční rezervu 6000 korun. Výrazně častěji je pro ně také vracení půjčených peněz problém. Téměř pětina má dlouhodobé dluhy, nebo se dostala do spirály exekucí.