Myslivci mají krmiva pro zvěř dost, v přírodě ale chybí voda

Myslivci v Ústeckém kraji mají pro letošní zimu připraven dostatek krmení pro zvěř. Problémem je ale letošní extrémně nízký úhrn srážek, voda v přírodě chybí, sdělil ČTK mluvčí severočeských myslivců Bohumír Freiberg. Zákon myslivcům ukládá, aby pečovali o zvěř a její prostředí, aby ji chránili před nakažlivými chorobami a v době nouze ji přikrmovali.

Musí přitom rozlišovat prostředí, v němž zvířata celý rok žijí a přijímají podstatnou část krmiva z přírody. “Jinak je to v polní honitbě, kde zemědělci takřka naráz sklidí všechny plodiny a od konce léta roste jen řepka, a jinak v lesích, kde zůstávají pro zvěř dostupné keře a byliny, než je pokryje vysoká vrstva sněhu,” uvedl Freiberg. Celý rok a všude musí být pro zvěř dostupná sůl nebo obohacené lizy, jež zvěř potřebuje pro trávení.

Stejně tak jsou nezbytné zásoby kvalitního sena. Myslivci taky pro zvěř připravují jablka a zeleninu, nejlépe mrkev a krmnou kapustu. V lesních honitbách se k senu přidává oves a ječmen. Na sníh se koncem zimy pohazují žaludy a kaštany, kde navlhnou a jsou přírodním jadrným krmivem.

Na jaře myslivci podávají letninu, což je myslivecký název pro výhonky maliníku, kopřiv nebo jeřábu a jiných měkkých dřevin. Platí pravidlo, že je lepší dávat menší dávku dvakrát týdně, než najednou hromadu mrkve, která zplesniví dřív, než ji zvěř stihne spotřebovat.

Oves myslivci zakládají od začátku listopadu, aby si zvěř po roce znovu zvykla se přijít podívat. Podle stavu zvěře a dostupnosti přírodní potravy pak krmelce doplňují. Prázdné koryto nemusí být známkou, že tam myslivec dlouho nebyl. Oves a jablka zvěř vybere přes noc.

Větší dávky by mohly ohrozit trávení vysoké. Jsou to přežvýkavci a pár týdnů trvá, než se jim trávicí systém naladí na zimní režim. Jakmile ale začne zvěř ve velkém požírat seno, je třeba ho doplňovat. Kontrola dvakrát za týden je nutná.

Sucho je podle Freiberga dosud patrné. Stromy mají malý přírůst a není jisté, zda se desítky let staré duby na kamenných sutích nebo další listnáče dožijí příštího roku. Sucho decimovalo hlavně keře a byliny.

Již v polovině léta byly proschlé porosty kopřiv, maliníku, ostružiníku, borůvčí a dalších rostlin, které slouží býložravcům jako potrava. Mokřady vyschly tak, že je lze přejít suchou nohou, dodal šéf severočeských myslivců.

?>