Nastává Velikonoční neděle: Víte, jaké se k ní pojí tradice?

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného třídení (triduum), které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Podle lidových zvyků měly dívky malovat vajíčka na příští den pomlázky, dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance, které jsou z kynutého těsta a obrazně připomínají svým nabývajícím objemem nabývání hodnot.

Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po Velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.

Křesťané si v neděli po celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mše této neděle, kterou vrcholí pašijový týden, má být co nejslavnější a zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. V českých lidových zvycích je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu.

V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, které trvají 50 dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.

Zdroj: ČTK