Nejvyšší soud upřesnil výpočet odškodnění za smrt nejbližších: Na kolik mají pozůstalí nárok?

14. února 2019··Barbora Pisingerová

Ilustrační foto.

Základní částkou pro stanovení náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením nejbližšího příbuzného bude napříště dvacetinásobek průměrné mzdy. V konkrétních kauzách je nutné zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalých, tak na straně viníka, a sumu pak přiměřeně zvýšit nebo snížit. Obojí plyne z takzvaných právních vět, které schválilo ve středu občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu.

Text je dostupný na webu soudu.

Nejvyšší soud se problematikou zabýval v jednom z loňských rozhodnutí, a to konkrétně v případu úmrtí dítěte při porodu v Havířově. Po schválení kolegiem jsou právní věty vyjádřením postoje nejvyšší instance a měly by se stát vodítkem i pro další soudy.

Základní částka se týká manželů, rodičů a dětí, přičemž je nutné kalkulovat s dvacetinásobkem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v ČR ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 2458 korun na 31.516 korun. Dvacetinásobek tedy aktuálně činí více než 600.000 korun.

Intenzita vztahů a existenční závislost

Při výpočtu konkrétní náhrady za duševní útrapy je podle Nejvyššího soudu nutné zohlednit například intenzitu vztahu pozůstalého se zemřelým, dále věk zemřelého a pozůstalých, případně vzájemnou existenční závislost.

Roli hraje také případná jiná satisfakce, například omluva, správní postih nebo trestní odsouzení viníka. Zohlednit lze i to, jestli byl pozůstalý očitým svědkem události nebo jak se o ní dozvěděl.

Na druhé straně je třeba zvážit postoj takzvaného škůdce k události, formu a míru zavinění a v omezeném rozsahu také jeho majetkové poměry. Výše náhrady by pro něj neměla znamenat likvidační důsledky.

V konkrétní havířovské kauze, která se odehrála v roce 2015, dostala matka 750.000 korun, otec 500.000 korun a prarodiče částky od 70.000 do 100.000 korun.

Všichni původně v žalobě žádali od nemocnice více, Nejvyšší soud však verdikt potvrdil, je prý v souladu s jeho představou o přiměřené náhradě za duševní útrapy. Případem se ještě bude zabývat Ústavní soud, koncem loňského roku obdržel stížnost.

Metodika výpočtu

Nejvyšší soud už dříve zpracoval podrobnou metodiku pro určení bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Vyžádal si to nový občanský zákoník, který je méně konkrétní než dřívější předpisy. Díky metodice by soudy po celé republice měly odškodňovat podobné případy srovnatelně a používat totožné způsoby výpočtu.

Zdroj: ČTK

- další články