Nepotopitelná loď či posádka bez dalekohledů. Největší mýty o Titanicu vyvrací nejnovější dokument

Nezodpovědný kapitán, který se plavil moc rychle. Posádka, která přehlédla ledovec, protože neměla dalekohledy. Loď měla moc malé kormidlo a nedostatek člunů. Cestující z třetí třídy byli zavřeni v lodi, proto se nedostali ke člunům. Velkofilm Titanic z roku 1997 mezi lidmi nastolil spoustu mýtů. Britský spisovatel a historik Tim Maltin se je nyní snaží vyvrátit.

Zkáza Titaniku patří bezesporu k jedné z nejvíc tragických událostí 20. století. Potopil se při své první plavbě a smrt v ledových vodách Atlantského oceánu našlo přes 1500 osob. Tragický příběh nejslavnější lodi světa vyvolává i více než sto let po její zkáze spoustu otázek a nabalila se na něj spousta mýtů a pověr. Maltin je autorem tří knih a dokumentů, které se zkáze lodi věnují. Nyní vyvrací ty největší v dokumentu Debunking the Myths of The Titanic (Vyvracení mýtů o Titaniku), který je k dispozici na History Hit, což je obdoba sítě Netflix zaměřená na historické dokumenty.

Interiér Titaniku. (Foto: Shutterstock)

Mýtem je třeba fakt, že posádka neměla dalekohledy, proto loď narazila do ledovce. Předtím než Titanic opustil přístav v Southamptonu, proběhla na palubě výměna důstojníků. Druhý důstojník David Blair loď opustil a omylem s s sebou vzal prý klíče od kajuty, kde byly i dalekohledy. Posádka k nim proto neměla přístup a nemohla ledovec vidět. Maltin sice přiznává, že strážní na koších dalekohledy neměly, ale jedním dechem dodává, že to na zpozorování ledovce nemělo vliv. Zejména v noci jsou na detekci objektů v prostředí mnohem lepší samotné oči. „Máte totiž mnohem širší zorné pole a to pomáhá předměty v prostředí objevit,“ uvedl Maltin s tím, že dalekohledy slouží k bližšímu pozorování již objeveného předmětu, nikoliv k jeho objevení. Spisovatel si myslí, že by dalekohledy celou reakci navíc ještě zbrzdily. Členové posádky, kteří ledovec objevili, by se dalekohledy ujistili, že jde opravdu o nebezpečnou překážku. Místo toho třikrát zazvonili na zvon, ale i přesto přišlo varování pozdě.

Přestože se o Titanicu mluvilo jako o nepotopitelné lodi, ve skutečnosti prý byla postavena z nekvalitního materiálu. Ani jedno ale nebyla pravda. Nikdo z majitelů ani stavitelů nepovažoval loď za nepotopitelnou, mnoho lidí si to myslelo, díky výjimečné konstrukci. „Byla navržená tak, aby vydržela na hladině i při zatopených čtyřech záplavových komorách,“ uvádí Maltin a vyvrací rovněž tvrzení Richarda Corfielda z roku 2012, který tvrdí, že při stavbě Titanicu bylo použito druhořadé nýtování, a proto se kýl při srážce s ledovcem roztrhl. Konstruktéři ale nepočítali s boční srážkou, která nastala po pokusu o úhybný manévr. Zatopeno bylo pět záplavových komor, což pro Titanic bylo moc. O tom, že byla dobře a kvalitně postavena, svědčí podle Maltina rovněž to, že lodi trvalo dvě a půl hodiny, než se potopila. Brit připomíná, že převrácení lodi Costa Concordia v roce 2012 poté, co útes prorazil díru do trupu, trvalo podstatně kratší dobu.