Vyhledávání
Nesnáším masáže, ale nic jsem neřekla. Rozlučky se svobodou nejsou vždy radostné
shutterstock
Loučení nevěsty se svobodou zdaleka není bezvýznamná událost. Takzvaný pohřeb života mladé dívky (jak Francouzi takovou akci nazývají), je obřad, který vypovídá o přátelských vztazích mladé ženy, jež se chystá na svatbu, píše francouzský týdeník L´Express.
Propast mezi vyjádřením přátelství a otevřenou válkou se často rychle překoná, když se takový obřad organizuje. Na tento den sice zůstává jako vzpomínka několik fotografií radostného společného prožitku, ale ovzduší bývá většinou zcela jiné. Dohodnout se na datu, vypořádat se se zrušením účasti na poslední chvilku, přijmout kritiku a snést nevůli některých účastnic je údělem těch, kdo tuto akci pořádají.
Osmadvacetiletá Pařížanka Pauline má na přípravu loučení se svobodou přítelkyně Elsy špatné vzpomínky. “Měla jsem dojem, že pořádám víkendové setkání podle toho, co kdo chce. Každá měla své požadavky a zapomínala na to, že cílem těchto dvou dní je udělat radost nevěstě,” říká.
Kromě příprav je loučení dívky se svobodou nabito emocemi, které mohou změnit přátelské vztahy. “Kdo jsou mé opravdové přítelkyně? Kdo mě zná nejlépe? Kdo mi bude chtít udělat radost? To jsou nevyslovené otázky, které jsou však středobodem události,” uvádí jednatřicetiletá Bérénice, která je už dva roky vdaná.
Tradičně leží organizace na svědkyních, které jsou zároveň nejlepšími přítelkyněmi nevěsty. Takové uspořádání není vždy vítané. “Byla jsem zklamaná, že si mě za svědkyni nevybrala ta, kterou považuji za svou nejlepší přítelkyni,” říká devětadvacetiletá Myriam. Z pohřbu života mladé dívky se stává nezdravý konkurz. Každá se snaží ukázat, že zná nevěstu lépe než ostatní.
Ne všechny aktivity jsou při této příležitosti nevěstám příjemné. “Mé přítelkyně mi rezervovaly seskok padákem, ale já mám závratě. Jedna z mých svědkyň musela skákat místo mě, aby se rezervace využila. Druhý den jsme končili akci v lázních. Nesnáším masáže, ale nic jsem neřekla, abych nikoho neurazila,” stěžuje si Bérénice.
Podle ředitele Francouzského institutu aktivní psychoanalýzy Pascala Neveua na tom není nic překvapivého. “Žijeme v altruistické společnosti poznamenané soupeřením. Tyto oslavy, dříve plné hodnot, se změnily v cosi velmi komerčního, během něhož chce každý ukázat, že je silnější,” říká. Je nezbytné se distancovat od soupeření, aby událost měla zase svůj smysl.
Loučení se svobodou a vstup do nové etapy dospělého života pro některé znamená vrátit se do dětství. “Přítelkyně mě oblékly jako princeznu a strávily jsme celý den v Disneylandu,” vzpomíná pětadvacetiletá Pařížanka Maëlys. “Bavily jsme se jako malé holky, moc se mi to líbilo,” dodává. Osmadvacetiletou Loélii oblékli do sexy školní uniformy. “Aby zdůraznily přechod mezi mladou dívkou a vdanou ženou, vodily mě po Rennes a udělaly sérii humorných fotografií. Tolik jsem se styděla, že jsem z toho nic neměla, ale podrobila jsem se. Zpětně lituji, že jsem předem neřekla, co chci dělat,” uvádí.
Psychoanalytik Neveu doporučuje vyzbrojit se dobrou vůlí a dbát o to, aby budoucí nevěsta byla spokojená a měla radost a aby se oslava neodvíjela na její úkor. Je možné také udělat z loučení nevěsty se svobodou osobnější moment. “Dodat události symbolickou dimenzi je zásadní k tomu, aby měla hlubší smysl. Ten pak zůstane uchován v paměti,” říká Pascla Neveu.