Polovina dospělých má problémy s chodidly. Jak tomu předejít?

Polovina dospělých má podle hlavní fyzioterapeutky pražské FYZIOkliniky Ivy Bílkové problémy s chodidly, nejčastěji propadlou klenbu nebo vbočený palec. Děti často trpí plochými chodidly, deformity nohou má podle ní při nástupu do školy až 95 procent z nich. Prevencí je podle odborníků také chůze naboso, musí se k ní ale přistupovat opatrně a zvykat si postupně. Klinika to uvedla v tiskové zprávě.

Chůze naboso by měla být samozřejmostí od nejútlejšího věku. Přirozenou funkcí nohy je přijímání informací z našeho okolí. Pokud je stále uzavíráme do těsných bot, jejich zdravému rozvoji bráníme,” uvedla Bílková. V pozdějším věku je podle ní potřeba si na chůzi bez bot, případně v takzvaných barefoot botách s tenkou podrážkou, zvykat postupně.

Národy, které chodí bosé, mají nohy ve stoji relativně ploché, ale při chůzi se jim obě klenby chodidla zvednou. Lidé, kteří boty nosí celý život, mají klenbu stejně plochou i za chůze. Příčná i podélná klenba méně pruží a ztrácí svoji funkci, méně se zapojují také některé svaly.

Problémem velké části dětí jsou podle odborníků ploché nohy. “U dětí za to může předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí,” dodala fyzioterapeutka.

Ploché nohy u dětí mohou vznikat také během růstu, kdy pomaleji sílící a rostoucí svaly nohy nestíhají rychlejší růst kostí a nezvládají podélnou klenbu udržet. “Dětská klenba se tvoří do tří let, do kdy je naprosto zásadní stimulace chodidla různými podněty. V létě je nejlepší nechat dítě, u kterého se nevyskytují závažné ortopedické či neurologické vady, chodit bosé, jak to jen jde, po trávě, v písku, po kamenech. V zimě může doma zkoušet koberec, parkety, dlažbu a další povrchy, které střídají teplo a chlad,” uvedla.

U dospělých bývá podle Bílkové nejčastější příčinou plochých nohou jejich chronické přetěžování. Propadlá klenba může působit zdravotní obtíže, bývá skrytou příčinou křečí v lýtkách, bolesti kolen, kyčlí, hlavy i krční páteře. Může být i dědičné nebo ovlivněné sklonem k větší uvolněnosti vazů. Někdy se objeví také při těhotenství. Za vznik plochých nohou ale může podle Bílkové také nadváha nebo nedostatečná stimulace chodidla zapříčiněná tím, že nohy máme neustále “uvězněné” v botách, ve kterých nemají dostatečný prostor pro pohyb.

Pro chůzi naboso, která může problém s plochými nohami zlepšit, fyzioterapeutka doporučuje přírodní terény, jako travnaté plochy, lesní a polní cesty, písek či hlína. Naopak nevhodný je asfalt, dlažební kostky a další tvrdé povrchy. Podobné doporučení dává fyzioterapeutka i pro nošení barefoot bot.

Při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu,” řekla. V klasické botě tlumí dopad podrážka. Doporučuje proto střídání bosých bot s běžnými s měkkou podrážkou a širokou špičkou.

Dětské boty by se podle ní měly vybírat s atestem zdravotní nezávadnosti České obuvnické asociace, které splňují nároky na ohebnost, prodyšný materiál a tvar se širší špičkou. Barefoot boty nedoporučuje na delší chůzi po tvrdých površích.

V minulosti před nošením bosých bot na tvrdých površích varovala i Česká obuvnická a kožedělná asociace. Člověk si podle ní může poškodit kolena, kyčle nebo páteř. Zatímco bosý člověk našlapuje více na špičku a nohou ohmatává terén, v botě dopadá na patu. Barefootová obuv vznikla původně v USA pro chůzi a běh v přírodním terénu. V Česku jde o módu posledních zhruba pěti let.

Zdroj: ČTK

?>