Protestantské a katolické teoložky vydaly Bibli žen

Dvacítka protestantských a katolických teoložek, které se zároveň považují za feministky, se spojila, aby vydala Bibli žen. Tyto teoložky kritizují, že je Bible využívána pro ospravedlňování podřízenosti žen vůči mužům. Projekt vznikl v Ženevě díky Elisabeth Parmentierové a Lauriane Savoyové, dvěma profesorkám na fakultě teologie, kterou v roce 1559 založil Jean Calvin, otec frankofonního protestantství.

“Zjistily jsme, že panuje obrovská neznalost biblických textů, mnoho lidí je vůbec nezná nebo si myslí, že jsou zcela zastaralé a nijak se neshodují s nynějšími hodnotami rovnosti,” řekla agentuře AFP třiatřicetiletá Savoyová. Jejím cílem bylo ukázat, že feministické hodnoty a výklad Bible nejsou neslučitelné.

Ke dvěma ženevským protestantkám se brzy přidala kanadská katolická teoložka Pierrette Daviauová a připojily se další podobně smýšlející teoložky z různých vyznání a regionů.

“Chtěly jsme pracovat ekumenicky, jsme katoličky a protestantky z různých směrů a z různých frankofonních zemí, reprezentujeme tak různost žen,” zdůrazňuje sedmapadesátiletá Parmentierová.

Bible žen, která vyšla před několika týdny, má být rovněž vyjádřením úcty k publikaci s podobným názvem – Woman’s Bible. Ta vyšla v roce 1898 pod vedením americké sufražetky Elizabeth Cady Stantonové a byl v ní již tehdy vyjádřen podiv nad maskulinní interpretací Bible.

“Naše kapitoly shrnují omyly křesťanské tradice, tendenční překlady, částečné výklady, náznaky patriarchátu, které mohly vést k mnoha omezením či dokonce zákazům pro ženy,” vysvětlují autorky v předmluvě.

“V pasáži Lukášova evangelia, kde na scénu vystupují Marta a Marie, sestry, které Ježíš navštívil, je psáno, že Marta ‘posloužila’, říká se tedy, že Marta podávala jídlo, zatímco řecké slovo diakonia může mít i jiný smysl, například může znamenat, že Marta byla možná diakonkou,” uvádí Parmentierová.

Dalším příkladem mohou být Marie Magdalena či Marie Magdalská, která se v evangeliích objevuje nejvíce. “Zůstává s Ježíšem i v době, kdy zemře na kříži, zatímco všichni učedníci propadli strachu. Právě ona přichází k jeho hrobu jako první a objevuje vzkříšení. Je to zásadní postava, zatímco byla popisována jako prostitutka, která se Ježíšovi vrhla k nohám, a v nedávných fikcích dokonce jako Ježíšova milenka,” konstatuje Savoyová.

Teoložky se rovněž snažily přivést texty na pravou míru, zvláště některé listy svatého Pavla rodícím se křesťanským komunitám, které obsahují pasáže, jež lze vykládat radikálně antifeministicky.

“Každá kapitola se zabývá otázkami pro ženy zásadními, otázkami, které jsou dnes kladeny,” zdůrazňuje Parmentierová. Teoložky přistupují k Bibli z hlediska různých témat: lidské tělo, svádění, mateřství, podřízenost. Kniha končí citací Ježíšovy matky Marie.

“Kniha začíná mít pěkný úspěch,” raduje se její nakladatel Matthieu Mégevand, ředitel protestantského vydavatelství Labor et Fides.

“Na jedné straně jsme překvapeni, neboť název může odrazovat. Myslíme si však, že může lidi zajímat v souvislosti s aktuální feministickou problematikou,” dodává.