ROZHOVOR: Co Kajínka čeká na svobodě? Volnost nemusí unést, říká psycholožka

Doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dostane od prezidenta Miloše Zemana milost. Na svobodě by se po 23 letech vězení měl ocitnout už v květnu. Co ho po návratu do běžného prostředí čeká podle psycholožky Ludmily Brabencové?

S čím se bude bezprostředně po propuštění Kajínek potýkat?  

Z hlediska většinové společnosti jde o návrat do normálního prostředí z prostředí nenormálního, můžeme tedy mluvit o tom, že jakmile jakýkoliv vězeň překročí práh vězení směrem ven, nikdy se nezbaví nálepky zločince, i když si svůj trest odpykal a mohl si během doby vězení hodně věcí uvědomit. Tím zásadnější otázka vzniká při udělení milosti prezidentem – společnost na tuto skutečnost nahlíží dvěma úhly pohledu. Jedni jsou obdivovatelé a fanoušci, najde se dokonce hodně těch, kteří se s ním ztotožní a stane se jejich hrdinou, v druhých převládnou pocity nespravedlnosti, strachu a zloby.

Maslowova pyramida potřeb mluví jasně, musíme uspokojit základní potřeby a pak postupovat dále. Tedy vyspat se, najíst se – už zde může být problém s nerušeným a klidným spánkem. Dále potřeba bezpečí a jistoty – těžko mu bude i nadále někdo hlásit dobu oběda, volného času nebo vycházek. Může mít pocit bezprizorního žití bez jistoty, která by udávala řád každému dni. Seberealizace bude v tomto ohledu velmi náročná, záleží ale samozřejmě na intelektu jedince, čím vyšší inteligenční kvocient, tím lépe si spoustu věcí srovná a vysvětlí a nepodlehne popřípadě recidivě.

Má šanci zapojit se do koloběhu života, na který byl před více než dvaceti lety zvyklý?

Návratem do tzv. normální společnosti se bude potýkat s chybami v sociální percepci, tedy v oblasti vnímání – jde o stereotypy, předsudky a již zmíněné nálepky vězně. To vše se promítá do vztahů s rodinou, přáteli, okolím – a zároveň vazba od něj k druhým bude pokřivená tím opravdu dlouhým odloučením. To je na začátek velká překážka, se kterou se bude muset nějakým způsobem vyrovnat a zpracovat ji. Existenční a citová deprivace ho nutně bude provázet minimálně prvními měsíci.

Narušením sociálních vztahů vyvstává problém samozřejmě v pracovní oblasti, velmi těžko se pak takový člověk začleňuje zpět do pracovního procesu, pokud vůbec najde zaměstnavatele, který ho s vědomím jeho minulosti přijme. Bude se možná poprvé seznamovat s novými technologiemi a s existencí různých – pro něj – novinek, se kterými v praxi do styku nepřišel.

Lze se vyrovnat se změnami, které za dobu, kdy byl Kajínek ve výkonu trestu, nastaly?

Sociální komunikace prošla obrovskými změnami. Záleží na tom, jaké možnosti ve vězení měl. Už jen taková banalita pro většinu z nás, jako je například internetové bankovnictví, může člověka vězněného přes dvacet let vyvést z míry, natož sociální sítě, kde se může setkat s tím, že někdo například založil profil na jeho podporu, jiný zase nenávistné stránky, kde se o sobě bude dočítat mnoho negativního. Při zpracování takových faktů hraje zásadní roli výše intelektu a schopnost zorientovat se ve všem, co doposud neznal. Pravdou je, že někteří tento proces nejsou schopni zvládnout.

Venku po 23 letech

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Galerie