S koncem března přijde letní čas: Čeká nás letos změna naposledy?

14. března 2019··Barbora Pisingerová

Původní důvody zavedení letního času, mezi které patřila zejména úspora energie, již dnes nemají valný smysl. Naproti tomu negativní dopady pravidelných změn pociťujeme stále stejně intenzivně. Na základě rozsáhlé ankety mezi obyvateli různých států Evropské unie proto loni přišel návrh, aby se letní čas v EU zrušil. Letos bychom si tedy hodinky mohli přetáčet naposledy.

Na území České republiky a mnoha jiných států se každý rok dvakrát posune čas o jednu hodinu. Pravidelně poslední neděli v březnu čas poskakuje dopředu a poslední neděli v říjnu zase dozadu. Na základě rozsáhlé ankety, které se účastnilo 4,6 milionu obyvatel Evropské unie (včetně Čechů) se však tato praxe zřejmě stane minulostí.

84 % respondentů by si totiž přálo změny ze standardního na letní čas zrušit. V otázce, který čas by měl panovat po celý rok, potom většina zvolila, že ten letní. Evropská komise následně v reakci na názor veřejnosti poslala do Evropského parlamentu a Rady návrh na zrušení změn času.

V letošním roce nás ale přetáčení hodinek ještě nemine. V noci na 31. března se totiž na území České republiky a ostatních států Evropské unie posune čas ve 2:00 ráno na 3:00. Pokud do té doby nedojde k oficiálnímu zrušení, měl by se čas ještě na podzim změnit zpět na standardní, tedy v noci na 27. října ze 3:00 zase na 2:00.

Politici však zrušení změny již v letošním roce považují vesměs za nereálné. “Rakouské předsednictví navrhlo posunutí tohoto zrušení až na rok 2021, což je věc, která by měla asi podporu ČR,” řekl senátorům ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ČSSD) na konci loňského roku. Senátoři s jeho názorem souhlasili.

Proč vznikl letní čas

Změny času se kromě České republiky pravidelně týkají i ostatních států Evropské unie, Spojených států amerických, Kanady i dalších zemí. Ačkoli po EU jsou změny sjednocené, jiné státy svůj čas mění odlišně.

Poprvé byla myšlenka v praxi zavedena v období první světové války, aby bylo možné déle během dne využívat přirozené sluneční světlo a snížila se potřeba toho umělého. Česko tak poprvé letní čas zažilo ještě jako součást Rakouska-Uherska.

Od té doby byly změny času na našem území několikrát zrušeny a znovu obnoveny. Naposledy se tak stalo za ropné krize v roce 1979. Výraznou roli přitom překvapivě sehrálo počasí. Československo totiž tehdy zasáhly neobvykle kruté mrazy, které způsobily výpadky energie. Elektřina přitom bývala v té době pravidelně na několik hodin vypínána a kvůli prudkému růstu cen byla velmi drahá. zavedení letního času tak mělo pomoci snížit spotřebu energie a ulevit státu i obyvatelstvu.

Jaká jsou negativa

Letní čas s sebou však nepřinesl jen zvýšení produktivity a prodloužení doby přirozeného slunečního světla. Pravidelně po změnách času totiž například přibývá dopravních nehod a citlivější jedinci změny snáší poměrně špatně. Přizpůsobení novému rytmu obvykle trvá alespoň několik dní.

Mezi další často diskutované potíže patří například poruchy spánku či nárůst počtu infarktů. Odborníci také varují, že změna času má vliv i na zvěř. Ta se přizpůsobuje mnohem pomaleji a vedle únavy a poruch soustředění rovněž přispívá k nehodám na silnicích.

- další články