Semenyaová prý při závodech úmyslně zpomalovala, tvrdí IAAF. Atletka to odmítla

Mezinárodní atletická federace IAAF u arbitráže CAS nařkla Caster Semenyaovou, že někdy úmyslně zpomalovala, aby zakryla své skutečné zvýhodnění díky přirozeně vyšší hladině testosteronu. Jihoafrická atletka to důrazně odmítla. Při slyšení také hovořila o negativních vedlejších účincích hormonální léčby, kterou podstupovala v letech 2010 až 2015. Vyplývá to z nahrávek únorového slyšení před sportovní arbitráží CAS, jejichž přepis byl nyní se souhlasem obou stran zveřejněn.

K arbitráži se dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Semenyaová odvolala kvůli nesouhlasu s novým pravidlem IAAF nařizujícím atletkám s přirozeně vysokou hladinou testosteronu hormonální léčbu, pokud chtějí závodit na tratích od 400 metrů po míli. CAS její odvolání zamítla, ale pak platnost pravidla dočasně zrušil švýcarský civilní soud, na který se Semenyoavá obrátila. Momentálně tak může jihoafrická hvězda i další atletky se stejnou diagnózou závodit bez omezení.

Osmadvacetiletá Semenyaová u arbitráže vypovídala mimo jiné o kontrolách na ověření pohlaví kolem mistrovství světa v Berlíně 2009, které označila za ponižující. Už před závodem musela na příkaz jihoafrického svazu projít kontrolou genitálií a krevními testy u gynekoložky, aniž by byla informována o účelu těchto vyšetření. Další testy musela tehdy osmnáctiletá Semenyaová podstoupit na příkaz IAAF po zisku titulu.

V následujícím roce začala užívat hormonální antikoncepci, aby snížila hladinu testosteronu. Jinak by ji IAAF nenechala závodit. Semenyaová byla na hormonech pět let. Vedle snížení výkonnosti prý měla hormonální léčba i spoustu dalších vedlejších účinků.

U arbitráže Semenyaová vypověděla, že měla horečky, přibrala, trpěla nevolnostmi a bolestmi břicha. Tehdejší lékařka jihoafrické reprezentace Philda de Jagerová svědčila, že se Semenyaové kvůli léčbě “zbláznil” metabolismus a měla příznaky žen při přechodu. Léčba měla podle lékařky také viditelně negativní dopad na atletčinu psychiku, byla v depresi.

V období hormonální léčby prý Semenyaová čelila obviněním ze strany IAAF, že vysazuje hormony a manipuluje s hladinou testosteronu před velkými závody. To atletka odmítla. Každý měsíc podstupovala pravidelné krevní testy a k tomu procházela řadou neohlášených zkoušek. Prý si připadala jako “pokusný králík”.

Hlavní strůjce kontroverzního pravidla Stephane Bermon, šéf lékařského a vědeckého oddělení IAAF, prezentoval výsledky studie hovořící o zvýhodnění, které atletky s odlišným pohlavním vývojem mají. Díky výrazně vyšší hladině mužského pohlavního hormonu, než je u žen běžná, mají stejný vývoj kostry, stejný nárůst svalové hmoty a sílu jako muži po pubertě.

Omezení pravidla na běhy od 400 metrů po míli vycházelo z toho, že právě na těchto tratích atletky jako Semenyaová vyčnívají. O rozšíření na další disciplíny by IAAF uvažovala, pokud by v nich po dobu tří až pěti let závodilo šest až osm atletek s odlišným pohlavním vývojem.

Zdroj: ČTK

?>