Srbsko a Kosovo si připomněly 20. výročí začátku intervence NATO

Srbsko si v neděli připomnělo dvacáté výročí začátku leteckých útoků NATO, které přiměly v roce 1999 Bělehrad ke stažení jeho jednotek z tehdejší srbské provincie Kosovo. Tyto události, které ukončily konflikt s více než 13.000 mrtvými a které stály na začátku jeho cesty k nezávislosti, si připomnělo i Kosovo. Hlavní vzpomínkové shromáždění se v Srbsku konalo v Niši a zúčastnili se ho i prezident Aleksandar Vučić a premiérka Ana Brnabičová.

Ceremonie v upomínku na začátek “agrese NATO” se konaly i v dalších srbských městech, jako Bělehradě nebo Novim Sadu. V Niši začala ceremonie ve 20:00 SEČ, kdy se rozezněla poplašná siréna protiletadlové obrany. Prezident Vučić v projevu zdůraznil, že Srbsko nikdy nezapomene na své oběti.

“Ano, byl to zločin!” prohlásil o zásahu Severoatlantické aliance. “A nikdo nebyl za tyto zločiny pohnán k odpovědnosti. Srbští civilisté, naše děti, byli povoleným cílem agrese NATO,” prohlásil Vučić a zdůraznil, že se Srbsko nebojí “nazývat věci pravými jmény”.

Nepřátelské nálady vůči NATO v Srbsku hluboce přetrvávají, konstatuje agentura AP, přestože země usiluje o přijetí do Evropské unie. Vučić zopakoval, že se Srbsko chce zapojit do západní vojenské aliance.

“Potřebujeme dobrý a korektní vztah s NATO, aby se Srbsko už nikdy nedostalo do takové pozice (jako v roce 1999), zároveň je ale důležité nikdy nezapomenout na zločiny, které byly spáchány na našich lidech a dětech”.

Bilance civilních obětí 11 týdnů aliančního bombardování nebyla nikdy oficiálně stanovena, připomněla agentura AFP. Údaje sahají od 500 mrtvých podle nevládní organizace Human Rights Watch po 2500 podle srbských činitelů.

Srbští podporovatelé krajní pravice nicméně v neděli v Bělehradě pálili vlajky NATO a EU jako projev odsouzení 78denního bombardování, které ukončilo srbskou vládu na území Kosova, které mnozí považují historickou kolébku srbského státu.

Kosovský premiér Ramush Haradinaj prohlásil, že zásah NATO byl “invervencí proti Miloševičově genocidní akci proti lidu Kosova”.

“Lid Kosova bude vždy opakovat svou hlubokou vděčnost” za operaci, která “zachránila tisíce životů a která nám dala možnost žít v míru a svobodě,” napsal podle agentury AFP na svém twitteru.

Několik západních ambasád v Bělehradě dnes vydalo společné kondolenční prohlášení za oběti bombardování. Zazněl v něm také příslib, že budou “ještě intenzivněji pracovat, aby přispěli k trvalému míru a stabilitě v regionu.”

“Připomínáme si 24. březen jako den selhání diplomacie a vyjadřujeme svou upřímnou lítost za ztráty civilních životů během událostí roku 1999,” citovala z prohlášení agentura AP.

Letecká operace – první bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo – nakonec přinutila srbského prezidenta Slobodana Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti.

Po skončení bojových operací v létě 1999 sice Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu.

Zdroj: ČTK

Galerie