Tahle tradice funguje již po staletí: O Velikonocích poutníci v Jeruzalémě dělají zvláštní věc

Britka Ann Ronaldsonová do svých 60 let neměla potřebu mít tetování. Až teď, když navštívila Jeruzalém. I s manželem skončila v dílně Vasíma Razzúka, který jí na zápěstí vytetoval jeruzalémský kříž. V krámku v křesťanské čtvrti Starého Jeruzaléma, poblíž Jaffské brány, končí se stejným přáním mnoho návštěvníků. Razzúkové se tomuto řemeslu věnují 700 let, jak tvrdí. Začali v koptské komunitě v Egyptě a před 300 lety se přestěhovali do Jeruzaléma, napsal server The Times of Israel.

Razzúkové říkají, že jsou poslední na světě, kdo provádějí speciální tetování určené poutníkům. Krámek je plný k prasknutí, někdy v něm ani není pro všechny místo a fronta vyhřezne do uličky sv. Jiřího. Čas si lidé krátí prohlížením pořadače s dřevenými razítky s motivy tetování, z nichž mnohé si Razzúkové přivezli z Egypta. Skoro všichni požadují náboženské téma, mnozí jeruzalémský kříž jako symbol Svaté země poprvé použitý v 15. století františkány.

Čtyřiačtyřicetiletý Vasím je zatím posledním držitelem rodinné tradice. Tento vášnivý milovník motorek se chtěl kdysi věnovat něčemu jinému, ale změnil názor, když si jeho otec postěžoval, že je asi poslední v řadě vykonavatelů řemesla. “Měl jsme pocit, že musím pokračovat v tradici,” řekl Razzúk.

Jeho dílna je v domě starém 350 let, kdysi sloužícím arménskému ševci. Stěny jsou pokryty fotografiemi předků, kteří se věnovali tetování, v některých případech jsou u snímků v rámečku i archaické tetovací nástroje. Na fotkách jsou jenom muži, ale řemeslo prý prováděly i ženy.

Žena se nechává tetovat v Jeruzalémě na konci své pouti, 1900 – 1920. Zdroj: Shutterstock

Razzúk nabízí jednoduché motivy, jež je schopný dokončit i za čtvrt hodiny. Cena se pohybuje v přepočtu od 1000 do 2000 korun. O Velikonocích Razzúk vydělá polovinu svého ročního příjmu. Není výjimkou, že v jediném dni přijme několik desítek zákazníků.

Poutníci, kteří mají čas a chtějí něco složitějšího, vyhledávají Sama Dalua, který sídlí mimo Staré město, před Novou branou. Tetování se tento 26letý muž začal věnovat před osmi lety. “Tehdy jsem byl jediný, kdo provozoval tetování na plný úvazek. Razzúkové měli obchod se suvenýry a tetování pro ně byla vedlejší činnost. Dokud si Vasím neotevřel ten současný krám,” řekl.

I Dalu dělá křížky a malé motivy, ale jeho hlavní parketa jsou náboženské výjevy, k nimž patří i portrét Ježíše Krista. Klientelu má hlavně mezi Palestinci a Izraelci. “Pro turisty pracuji méně, protože jim nejde tolik o umění, ale o cenu a Razzúkovu tradici,” říká.

Tetování je prastará praxe, nedávno je archeologové našli na dvou egyptských mumiích z období 3351-3017 před naším letopočtem. Bývalý izraelský velvyslanec ve Vatikánu Mordechaj Levy se zabýval historií tetování a napsal kromě jiného, že křesťanství přijalo tetování na pragmatickém základě, protože chtělo získat pohany, kteří už byli potetováni.

Křesťanští poutníci v Jeruzalémě. Zdroj: Shutterstock

Razzúk říká, že jeho předci začali tetovat křesťany v Egyptě ve službách koptské církve. Tetovali koptům křížky na vnitřní stranu zápěstí a dělá se to i dnes. “Bylo to a stále je značka, která otevírá cestu do kostela. Tetování podporovali i muslimové, protože chtěli, aby byli křesťané odlišeni od muslimské komunity,” říká Razzúk.

Dnes nikdo při tetování neriskuje zdraví, ale Levy cituje zdroje, podle nichž dostávali často západní poutníci, kteří se nechali tetovat dragomany v Betlémě nebo kopty či Armény v Jeruzalémě, nebezpečné horečky. V jednom případě tetování skončilo amputací končetiny.

Reverend Henry Meundrell z Aleppa byl svědkem tetování v Jeruzalém o Velikonocích 1697 a popsal je takto: “…vzali dvě velmi jemné jehly svázané dohromady a namáčeli je často stejně jako pero do speciálního inkoustu. Jak mne informovali, byl smíchán se střelným prachem a oslí žlučí. Jimi dělali malé vpichy po nakreslených obrysech. Obrázek nakonec potřeli vínem.”

Razzúk používá nejmodernější a sterilizovanou techniku. Jeho dědeček Jakúb se tetování věnoval jenom “v sezóně”, jinak se živil jako truhlář, většinou vyráběl rakve. Byl ale první, kdo v rodině začal používat elektrické jehly. “Tu první si udělal z domovního zvonku napojeného na autobaterii. Když mu britští vojáci řekli, že v Británii mají elektrické jehly, požádal je, aby mu jednu přivezli,” vypráví Vasím. Jeho otci je 78 let a do dílny občas dochází, aby si popovídal s klienty. “Předal jsem to Vasímovi před deseti lety, už na to nemám oči,” říká.

Zdroj: ČTK