Učitel národů, Jan Amos Komenský, odešel před 350 lety

13. listopadu 2020·Zprávy·Lenka Skrzeczkova·ČTK

Jan Amos Komenský (Foto: Shutterstock.com)

Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel.

Nadčasové dílo

Po Komenském zůstalo dodnes živé filozofické a zejména pedagogické dílo, které výrazně předběhlo dobu. Komenský mimo jiné prosazoval přirozenou výchovu a vyučování v mateřském jazyce, žáci také podle jeho názoru měli v látce postupovat od lehčího ke složitějšímu. Komenský, který byl také biskupem Jednoty bratrské, se přitom ve svém životě musel vyrovnat nejen s náboženskou nesnášenlivostí, ale i osobními tragédiemi.

Život se s ním nemazlil

V roce 1622 mu například na mor zemřela první manželka a dva synové, mnohem hůře ovšem nesl o tři dekády později ztrátu majetku a hlavně rukopisů při požáru Lešna. V té době, 12 let po uzavření Vestfálského míru, bylo jasné, že do vlasti se Komenský už nejspíše nikdy nevrátí. S rodnou zemí se symbolicky rozloučil spisem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, dodnes známé jsou i jeho díla Labyrint světa a ráj srdce nebo Orbis Pictus, v němž uplatnil známou zásadu Škola hrou.

Komenský se narodil do rodiny člena Jednoty bratrské v Uherském Brodě či jeho blízkém okolí 28. března 1592. A přesvědčení zděděné po rodičích sehrálo v životě budoucího reformátora evropského školství výraznou roli. Zejména po vypuknutí třicetileté války, když Komenský hledal klid před násilně šířeným katolictvím. Na univerzitě v Heidelbergu strávil jeden semestr, poté se v roce 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy.

V roce 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.

Po místě jeho posledního odpočinku pátrali čeští vlastenci od druhé poloviny 19. století. Zapomenutý hrob odkryli v roce 1929 čeští a nizozemští vědci pod vedením českého antropologa Jindřicha Matiegky v bývalé kapli luteránského valonského kostela v Naardenu. Jejich tehdejší průzkum byl podmíněn zákazem převozu ostatků Komenského do Čech, který si vyhradil tehdejší starosta Naardenu.

Zprávy - další články